Zavedení školného na vysokých školách je jen zdánlivě v dáli. S rokem 2013 vyjde vysokoškolský semestr přibližně na deset tisíc korun. Akademický rok má hned dva, takže studenty čeká finanční zátěž v hodnotě 20 tisíc korun ročně. „Jako rektor jsem pro zavedení školného, neboť je pro budoucnost českého vysokého školství nezbytné,“ řekl rektor hradecké univerzity Josef Hynek.

Se zavedením školného by měla souviset i jednoduchá úměra. Pokud se bude student finančně podílet na vlastním vzdělání, jeho snaha o dovršení studia může rapidně stoupnout.

„Podstatný je přitom nejen finanční přínos pro univerzitu, ale i větší zainteresování studentů do dění na univerzitě a větší zájem o kvalitu školy, o své studium i budoucnost,“ doplnil rektor Josef Hynek, který zároveň považuje za nezbytně nutné zajistit garantované půjčky studentům, aby nedocházelo k omezení přístupu ke vzdělání studentů ze sociálně slabších rodin. Pro univerzity by zavedení školného mohlo přinést spoustu výhod.

„Od zpoplatnění studia si v ideálním případě slibujeme zlepšení výukového procesu. Získané prostředky by mohla univerzita vložit do dalšího zkvalitnění studijního zázemí a vlastní výuky. Existuje však samozřejmě i možnost opačná,“ přiblížil rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig. Političtí zástupci by měli zákon citlivě propracovat, aby si na studium sáhl každý, kdo má potenciál. „Já osobně nemám nic proti zavedení rozumného školného, pokud se nestane sociálním sítem budoucích studentů. Jestliže prostředky ze školného doputují skutečně včas na vysoké školy. A když o prostředky, které získají vysoké školy ze školného, nebude krácen příspěvek vysokým školám od státu,“ prohlásil rektor Miroslav Ludwig.

Považovat zavedení školného za samospasitelné by znamenalo chybné nazírání. „Školné v uvažované výši nevyřeší problém dlouhodobé podfinancovanosti českých vysokých škol, ale dá školám větší svobodu a umožní dlouhodobější investice. Je nutné brát v úvahu, že i 10 000 korun za celý rok je při 10 000 studentů ve výsledku částkou 100 milionů korun ročně. A to už může škole velmi pomoci při rozhodování, zda opravit budovu starou, nebo začít výstavbu budovy nové,“ podotkl rektor hradecké univerzity Josef Hynek.

Naprosto zásadní otázkou je, jak se správci veřejných prostředků postaví k otázce celkového financování vysokých škol. „Pokud ovšem prostředky vybrané ze školného pouze nahradí prostředky veřejné, vyspělý svět nemáme šanci nikdy dohnat,“ ozřejmil rektor Josef Hynek. Odlivu studentů se univerzity neobávají. „Musí být vytvořen transparentní systém, který umožní studovat všem, kteří na to mají schopnosti. Tedy musí existovat cesta i pro talentované sociálně slabší studenty,“ uvedl rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig.

Budoucí studenti mají obavy, aby své vzdělání finančně „utáhli“. „Vysoká škola mě teprve čeká. Zavedení školného nevnímám dobře. Jsem z chudších poměrů a dvacet tisíc ročně by mě zatížilo,“ uzavřela studentka gymnázia, která si přála zůstat v anonymitě. Zákon pamatuje i na odložené školné. Studenti by začali splácet, až dosáhnou na průměrnou mzdu.