Mluví 
se o britském Dni nezávislosti, pouti ke svobodě, ale také o možné cestě do pekel. Pohledy celého světa 
se upírají na Britské ostrovy. Ve čtvrtek zde proběhne referendum, které rozhodne, zda-li Spojené království zůstane 
i nadále členem Evropské unie.

Až vzácně vyrovnané jsou síly obou táborů a o to větší nejistota panuje nejen mezi Brity. Evropané si převážně přejí setrvání Velké Británie, samotní Britové zdaleka tak jednotní nejsou.

„Starší generace občanů 
je zcela zásadně pro odtržení se. Vadí jim, že cesta 
na ostrovy je pro cizince až příliš snadná a dostupná. To souvisí s tím, že kupříkladu Londýn je přelidněný. Naopak mladí lidé se obávají toho, že by po cizincích museli převzít i řemeslnické pozice. O ty nemají zájem, protože jsou na to, jak je život v v Británii drahý, mizerně placené," nastiňuje generační rozkol česká občanka žijící v Londýne Simona Zajíčková.

Referendum? Velké skotské dilema

Před důležitou volbou stojí Skotové, kteří ve svých názorech rovněž nejsou jednotní. Skotsko je proevropsky orientovanou zemí, avšak s nesmírně hrdým národem. A ten si je moc dobře vědom toho, že případný brexit by mohl vyústit i v referendum o odtržení Skotska od Spojeného království, o kterém se stále nahlas hovoří.

Vypjaté národnostní vztahy na Britských ostrovech by se však přenesly 
i na evropský kontinent, který má již tak dost problémů.

„Přes velké množství evropských nařízení je naše svoboda velmi křehká 
a s rozkladem evropského společenství se bojím dominantní role Ruska. Navíc se obávám i toho, že by mnoho občanů EU, tedy i českých, mělo zhoršené postavení nejen v Británii, ale i v dalších zemích evropského prostoru," vyjadřuje 
z případného brexitu své obavy vysokoškolský pedagog Miroslav Půža.

Nejistý ekonomický dopad

Ekonomické odhady, které kalkulují s brexitem, se zakládají spíše na domněnkách a provází je velká nejistota. Britové nejsou spokojeni s tím, jaké finanční prostředky vynakládají 
do Evropské unie. Domnívají se, že by tyto peníze mohly být lépe využity, pokud by k odloučení došlo.

„V souvislosti s brexitem by  nejen britská, ale i národní ekonomiky utrpěly poměrně citelnou ránu," nesouhlasí s britským postojem Miroslav Půža, jemuž přitakává i studentka vysoké školy Markéta Helmichová: „Pokud k brexitu skutečně dojde, budou Britové řešit otázku hospodářského fungování se zbytkem Evropy. A právě skrze finanční sektor mohou být Evropskou unií značně 
potrestáni. Při vyjednávání 
s EU by pak tahali za kratší konec, přičemž EU by se snažila případné následovníky od vystoupení odradit."

Svůj názor na věc připojila přímo z centra dění i Simona Zajíčková: „Pokud brexit nenastane, dojde 
k opětovnému posílení libry, což ekonomice a hospodářství prospěje. Pokud by naopak k odtržení došlo, jen těžko předpokládat, jak nízko by libra klesla."

Britové se staví k problémům čelem

Je zarážející, k jak radikálnímu řešení se jedna z nejkonzervativněji smýšlejících zemí světa odhodlala. „Této historicky suverénní zemi by brexit v dlouhodobém hledisku prospěl. Britští politici se jako jedni z mála staví k problémům čelem   
a jako první uvažují o radikálním řešení. Já sama 
bych v tuto chvíli v referendu výstup podpořila," uzavírá studentka Markéta Helmichová.

Radek Kozel

Brexit.