„Jsem rozvedená deset let, exmanžel nejdříve platil, pak si ale našel jinou ženu a peníze přestaly chodit. Vždycky zaplatil jen jednou za čas, aby bylo vidět, že má snahu. Ale jednou výživné za pár měsíců opravdu nestačilo. Soudce ale tvrdil, že má snahu platit a neměl ani exekuci na plat. Syn už je dospělý, začal studovat vysokou školu a bude se teď s tatínkem soudit sám. Pokud by stát přispěl alespoň nějakou částkou, nebylo by to špatné. Vždyť úřady rozdávají tolik nepotřebných dávek," vyprávěla svůj příběh dvaačtyřicetiletá Monika H. z Hradce Králové.

Pomoc jen některým

Ne všichni ale souhlasí s plošným zavedením, které by „osvobodilo" od jejich povinnosti. „Platit by stát měl v první řadě za ty, co platit chtějí, ale přišli o práci ne svojí vinou nebo jejich plat je takový, že výše výživného je žene do stavu, že co jim zbude nepokryje ani výdaje na to, aby mohli jezdit vydělávat. No a pokud mají platit z čeho a nechce se jim, stát by to měl vymáhat na zaměstnavateli, aby dostávali už o to méně," myslí si Magdaléna R.

Většina se shoduje, že by nemělo dítě trpět za to, že se rodiče nemohou domluvit. „Dítě nemůže trpět za to, že otec neplatí, takže stát by měl refundovat především toto. A otci peníze srážet z platu. Je ale blbost brát neplatičům řidičské průkazy, protože tím se, 
pro některé z nich situace pouze zhorší," potvrzuje Kamil D.

Jiní zase tvrdí, že by se měla zlepšit spíše vymahatelnost alimentů. „Pokud otec nebo matka neplatí, tak je to zaprvé nezodpovědné a za druhé by měly být spíše páky na to, aby se od nich peníze vybraly snáze než doposud. Je ale asi těžké sebrat peníze člověku, který pracuje na černo nebo přiznává jen minimální plat," zakončuje Eva P.

Polovina Čechů je pro státní alimenty

Česká republika - Čtyřiačtyřicetiletá Marcela Odložílková žije po ubytovnách a od svých spolubydlících vylákala desítky tisíc korun. Pátrá po ní policie a hrozí jí tři roky vězení. Také proto, že už tři roky neplatí na své dítě výživné. Neplacení alimentů se ale zpravidla týká otců, podle odborníků až 
z 90 procent dluží na výživném muži, a kvůli tomu se matky často dostávají do existenčních potíží. Tomu by měl zabránit návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která by ráda zavedla takzvané náhradní výživné ve výši až 2500 korun, které by za neplatící rodiče vyplácel stát. O návrhu by měla příští týden jednat vláda. Příliš nevoní hnutí ANO ani pravicové opozici. Například podle expertky ODS Lenky Kohoutové by se následně státu nepodařila od dlužníků vymoci ani koruna. Agentura SANEP zpracovala pro Deník exkluzivní průzkum, z něhož vyplývá, že pro zavedení takzvaných státních alimentů by bylo 50 procent lidí.

Alimenty.