Pohyb obyvatelstva
- rok 2008


Dětí se v loňském roce narodilo 119,6 tisíce, což bylo o 4,9 tisíce více než v roce předchozím.

Průměrný počet dětí narozených jedné ženě tak vzrostl na 1,50.

Zvýšila se však také úroveň rozvodovosti, a to dokonce na rekordní hodnotu - 49,6 % manželství končících rozvodem.

* * *

Podle předběžné statistické bilance měla Česká republika k 31. 12. loňského roku 10 467 542 obyvatel. Za rok 2008 se počet obyvatel zvýšil celkem o 86,4 tisíce. Bylo to o 7,5 tisíce méně než v roce 2007. Nižší hodnota populačního přírůstku v roce 2008 oproti roku 2007 byla dána nižším saldem zahraniční migrace, které však ve srovnání s předchozími roky zůstalo velmi vysoké – 71,8 tisíce osob (83,9 tisíce v roce 2007, ale 35-36 tisíc v letech 2005-2006). Naopak přirozený přírůstek ve výši 14,6 tisíce byl v loňském roce vyšší, a to o 4,6 tisíce. Kladné přirozené přírůstky z posledních tří let (které vystřídaly období několikaletého úbytku), byly způsobeny vzestupem počtu narozených dětí. Po skončení současné vlny zvýšené porodnosti (až odrodí silné ročníky žen ze sedmdesátých let), budou počty narozených dětí klesat.

Počet živě narozených dětí v roce 2008 byl o 4,9 tisíce vyšší než v roce předchozím a dosáhl 119,6 tisíce. Více dětí se naposledy narodilo v roce 1993 (121,0 tisíce). Ukazatel úhrnné plodnosti vyjadřující průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího reprodukčního věku se v roce 2008 zvýšil na 1,50 dítěte. I když se i loni jednalo o nemalý vzestup, nárůst mezi dvěma předešlými roky byl výraznější: z 1,33 v roce 2006 na 1,44 dítěte v roce 2007. V roce 2008 dále pokračoval trend posunu mateřství do pozdějšího věku. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mezi roky 2007 a 2008 zvýšil o 0,2 roku, na 27,3. O dvě desetiny roku vzrostl i průměrný věk všech rodiček, na 29,3 roku. Průměrný věk otců při narození dítěte v roce 2008 činil 33,0 roku (údaj za 90 % živě narozených dětí, u zbývající části data o otci nebyla vyplněna), prvorozené děti měly otce v průměru 31,3leté. Rozdíl mezi průměrným věkem muže a ženy při narození prvního dítěte byl tak 4 roky. Mimo manželství se v roce 2008 narodilo 43,5 tisíce dětí a podíl dětí narozených nevdaným ženám se zvýšil oproti roku 2007 o 1,8 procentního bodu, na 36,3 %.

V roce 2008 zemřelo 104,9 tisíce osob, což bylo o 312 více než v roce 2007. Nižší byl počet zemřelých kojenců (dětí do jednoho roku věku): 338 v loňském roce proti 360 v roce předchozím. Spolu s vyšším počtem narozených dětí to znamenalo v roce 2008 další pokles již tak velmi nízké úrovně kojenecké úmrtnosti. Ta klesla na 2,8 zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených dětí (z 3,1 v roce 2007). Naděje dožití při narození vzrostla v loňském roce oproti roku 2007 o 0,3 roku na 74,0 roku u mužů, u žen přibližně o čtvrt roku na 80,1 let. Snížila se úmrtnost mužů i žen na všechny tři hlavní skupiny příčin smrti – nemoci oběhového systému, nádorová onemocnění i poranění a otravy, přičemž nejvíce na prvně uvedenou třídu příčin úmrtí.

Počet sňatků uzavřených v roce 2008 (52,5 tisíce) byl o 4,7 tisíce nižší než v roce předchozím, avšak v podstatě srovnatelný s ročními počty zaznamenanými v jiných letech nového století (s výjimkou roku 2003). Rok 2007 byl z hlediska sňatečnosti totiž výjimečný, a to především díky atraktivnímu datu 7. 7. 2007. I v roce 2008 se vyskytlo datum, které lákalo snoubence ke sňatku více než kterýkoliv jiný – 8. 8. 2008. Tento den bylo uzavřeno celkem 2,2 tisíce sňatků (7. 7. 2007 to bylo ale 4,4 tisíce). Na rozdíl od červencového data předchozího roku však nevedl k nárůstu celkového ročního počtu sňatků. I když byl počet sňatků uzavřený v roce 2008 jen málo odlišný od počtu např. z roku 2006, s přihlédnutím k velikosti populace svobodných osob (tedy sňatkuschopného obyvatelstva) se ukazuje úroveň sňatečnosti svobodných mužů a žen nižší. A to dokonce nižší než kdykoli předtím: při zachování úrovně sňatečnosti z roku 2008 by před dosažením 50ti let věku vstoupilo do manželství pouze 66,1 % svobodných žen a 59,6 % mužů. Průměrný věk při prvním sňatku se opět o něco zvýšil a v roce 2008 dosahoval 31,4 let pro muže a 28,7 roku pro ženy, což bylo o 0,3, resp. 0,2 roku více než v roce 2007. Sňatečnost rozvedených osob se po mírném vzestupu v roce 2007 vrátila na úroveň roku 2006, kdy do dalšího manželství vstupuje 44 % mužů i žen, průměrně po necelých 8 letech od rozvodu.

V roce 2008 bylo rozvedeno 31,3 tisíce manželství, což byl počet srovnatelný s rokem 2007. Úroveň rozvodovosti dosáhla v loňském roce 49,6 %. Jednalo se o doposud nejvyšší zaznamenanou úroveň rozvodovosti v České republice. Zatím nejvyšší hladina byla dosažena v roce 2004 (49,3 %). Manželství do svého zániku rozvodem v loňském roce trvalo průměrně 12,3 roku, stejně jako v roce 2007. Téměř jedna pětina manželství je však ukončena do 5 let od uzavření sňatku, další pětina v rozmezí od pěti do deseti let od sňatku.

Počet potratů registrovaných v roce 2008 (41,4 tisíce) byl o 529 vyšší než v roce 2007. Více bylo jak umělých přerušení těhotenství (o 346), tak i potratů samovolných (o 171). Trend vzestupu spontánních potratů je patrný již od roku 2003 a souvisí zejména s nárůstem počtu těhotenství. Vývoj interrupcí v roce 2008 však potvrzuje zastavení dlouhodobého poklesu jejich počtu, které naznačil již vývoj v roce 2007. Průměrný počet interrupcí připadající na jednu ženu v reprodukčním věku přestal klesat také v roce 2007 a již po tři roky se udržuje na úrovni 0,34 interrupce.

Podle dat Informačního systému evidence obyvatel MV ČR (ISEO) přibylo v České republice v roce 2008 registrovanou zahraniční migrací 71,8 tisíce osob. Oproti roku 2007 bylo loňské saldo migrace nižší o 12,2 tisíce, když méně bylo přistěhovalých (77,8 resp. 104,4 tisíce), ale i vystěhovalých (6,0 resp. 20,5 tisíce). I v roce 2008 zahraniční migrací přibylo nejvíce občanů Ukrajiny (18,6 tisíce). Druhé místo patřilo osobám s vietnamským státním občanstvím (13,3 tisíce), třetí pak Slovákům (7,0 tisíce). K 31. 12. 2008 evidovalo Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR celkem 438,3 tisíce cizinců s povolením k pobytu v České republice, kteří tak tvořili 4,2 % populace. Nejčastěji byli zastoupeni občané Ukrajiny (132,0 tisíce, 30,1 % z celkového počtu cizinců) a Slovenska (76,0 tisíce, 17,3 %). Dále následovali občané Vietnamu (60,3 tisíce, 13,7 %), Ruska (27,2 tisíce, 6,2 %) a Polska (21,7 tisíce, 5,0 %).