Situace zatím není nejpřehlednější ani pro samotné kontrolní techniky. Přesto ale vzkazují, že není důvod bát se prohlídku vozidla podstoupit. Princip je pořád stejný: když je auto v pořádku, není důvod, aby technickou neprošlo.

TK: pořizují fotodokumentaci

„Co se týče samotné technické kontroly, pro majitele vozidel se toho moc nezměnilo, nároky jsou vyšší spíš na nás techniky. Od Nového roku musíme pořizovat fotodokumentaci každého vozidla – nafotit výrobní štítky, čísla VIN, počítadlo najetých kilometrů, předoboční i zadoboční pohled na vozidlo, prostě všechno, co doloží jeho fyzickou přítomnost na kontrolní lince. Všechny údaje se musí posílat na ministerstvo dopravy," vysvětlil Jiří Medlík z STK.

Podle úředníků má podrobná dokumentace jednak eliminovat občasné případy, kdy si řidiči „zařídili" úspěšné absolvování kontroly, aniž by na ni auto fyzicky přivezli, a jednak podchytit stav vozidla při dalším prodeji, třeba v autobazarech. „Jako příklad bych uvedl třeba čísla VIN. Každý používá mozek a dřív, když bylo číslo hůř čitelné, mohl ho jeden člověk rozluštit, jinému se to naopak nepovedlo. U fotografie žádný spor není – buď je číslo čitelné, nebo ne. Pak si ho řidič musí nechat obnovit," přiblížil vedoucí STK Stanislav Novotný s tím, že rozšíření povinností si vyžádalo ve všech stanicích technické kontroly investice do nových zařízení, softwaru, počítačů, kamerového systému, fotoaparátů a navíc prodloužilo délku celé technické kontroly. Logickým výsledkem je tedy navýšení cen za provedení kontroly. Podle zjištěných informací jsou oproti loňsku ceny vyšší o patnáct až dvacet  procent, v průměru poplatek u osobního automobilu narostl o sto až sto padesát korun, u náklaďáků je to o něco víc.

Emise: přibylo měřených položek

Zatímco v případě samotné prohlídky technického stavu vozidel nejsou změny nijak drastické, měření emisí se opravdu zpřísnilo. Nejedná se ani tak o samotné limity – ty zůstávají stejné jako v minulých dvou letech: třeba u oxidu uhelnatého platí převážně limit 0,5 gramu CO na kilometr při spuštění motoru na volnoběh a 0,3 při zvýšených otáčkách. Samozřejmě vše závisí na konkrétním typu a výrobci automobilu.

Zpřísnění spočívá spíš v tom, že se testuje více položek a hodnot. Přibylo tím pádem i možností, kde může být závada nalezena. „Musíme dělat aktuální výpisy z řídící jednotky, která je mozkem celého automobilu, a pokud je v ní objeven nějaký problém, musíme být nekompromisní – a vozidlo dál nepustit," shrnul Medlík.

Jeho kolega Stanislav Novotný dodává: „U starších vozidel, která nemají katalytický systém, se nemění prakticky nic, emise se měří na stávajících přístrojích a vyjíždí se jen protokol s naměřenými hodnotami. Složitější je to tam, kde má auto řídící jednotku – z ní vyčteme případné závady, a pokud jsou nalezeny, musí si je majitel nechat odstranit v autorizovaném servisu. Dokud není řídící jednotka čistá, nemůžeme emise změřit. Ještě složitější je to u nových aut, která už mají palubní diagnostický systém, takzvané OBD. Tam kontrolujeme celý souhrn možných závad a může se stát, že v systému zůstane uložená informace i o závadě, která už odezněla a v samotné řídící jednotce už není. My auto přesto nemůžeme nechat projít. Tohle zdá se úředníci nedomysleli, tak uvidíme, jestli se situace v dalším půl roce nějak vyvine. Od prvního července máme být napojeni on-line, takže i hodnoty emisí se budou odesílat přímo na ministerstvo."