Před 25 lety, konkrétně 9. července 1997, postihla stoletá voda i Hradec Králové. Škody ve městě na soutoku Labe a Orlice ale nebyly zdaleka tak fatální jako třeba na Moravě. Zatopené byly hlavně sklepy a sportovní areály v Malšovicích. Dodnes jsou ikonické fotky Všesportovního stadionu, který se proměnil v jezero hluboké bezmála dva metry. Dno tvořil prvoligový trávník.

Babička s vnuky cachtajícími se ve vodě nebo kánoe plující mezi brankami. Poetické fotografie ze stadionu s lízátky připomínají dobu, kdy nikdo netušil, jestli ve východočeské metropoli nenastane katastrofa podobná té, která den předtím spláchla moravské Troubky.

„V půl sedmé ráno byla jen nepatrná kaluž na škvárové ploše, ale během hodiny stoupla voda snad o metr,“ řekl před čtvrtstoletím novinářům tehdy nový trenér A mužstva Jaroslav Hřebík, který na stadionu pod lízátky v noci z 8. na 9. července 1997 jako přespolní přespával.

Malšovice zaplavila voda z přilehlé Orlice. Nápor vody z Orlických hor a jejich podhůří protipovodňová hráz nezvládla.

„Průrvou o šířce cca 15 metrů se začala valit voda směrem na Malšovice přes tenisové kurty Slavie, vedle bývalé sauny přes silniční okruh na Všesportovní stadion a do je okolí,“ píše se v kronice fotbalového klubu.

Ještě ono středeční ráno mezi šestou a osmou ráno tamtudy projeli cyklisté do práce. Pak už bylo vody tolik, že policie uzavřela okruh od Tesly až k vysokoškolským kolejím.

Až k šesté řadě diváckých ochozů

Desítky lidí tehdy zkázu sledovaly z malšovického nadjezdu. Voda začala protékat prakticky nepoužívaným podchodem pod silničním okruhem a postupně vystoupala až půl metru pod břevna fotbalových branek. Hladina dosáhla k šesté řadě diváckých ochozů a povodeň vytopila zázemí stadionu.

„Byl to průšvih. Někteří kluci si nechali auta na stadionu, a tak neplaval jen stadion, ale i ta auta. Kluci je pak dlouho dávali dohromady,“ popsal ráno 9. července tehdejší hráč a současný generální manažer klubu Richard Jukl.

Právě parkoviště v bráně borců bylo asi nejníže položeným místem. Přitom od staré nemocnice se dalo dostat ke stadionu suchou nohou.

Zatímco Povodí Labe, vojáci a stavaři pracovali na opravě protržené hráze, hráči a zaměstnanci klubu zachraňovali na stadionu, co se dalo.

Hráči v trepkách a plavkách

„Skupina hráčů v trepkách, v plavkách se rozběhla do míst, kde voda již začala skrývat kola, motory, kapoty i kufry aut. Nakonec se auta dostala na nezatopená místa. Dvě však vodě neunikla. To už byly ke spatření jen jejich střechy a byly marné pokusy o jejich záchranu,“ vzpomínal bývalý kronikář klubu Jiří Kamprle.

Do zatopených útrob tribuny se vydal tehdy 59letý vedoucí mužstva Václav Kynos, aby zachránil hráčskou pokladnu a vkladní knížku jedné ze zaměstnankyň.

Sekretariát klubu se dočasně přestěhoval na Háječek, kde tým pokračoval v přípravě na novou sezónu. Fotbalisté trénovali také na Bavlně na stadionu u nemocnice. Zajímavé je, že ještě v první den povodně zvládli přátelák v Pardubicích.

Po několika dnech voda opadla. Překvapivě v dobré kondici přežil řádění živlu prvoligový trávník. „Plocha se musela vystříkat vodou. Trávník to ale přežil líp než stavební konstrukce. Vyčistil se a nakonec nás to neohrozilo v hraní zápasů,“ řekl Jukl.

„Nevím, co je na tom pravdy, ale traduje se, že lepší trávník než po povodni tady nikdy nebyl,“ dodal tehdejší hráč Milan Ptáček.

Zázemí klubu se podařilo provizorně opravit a už 3. srpna hostilo hradecké SK v prvním kole nové sezóny pod lízátky České Budějovice. Škody na stadionu tehdy město odhadlo na 1,7 milionu korun.

Vyplavené ale byly sklepy domů v okolí, povodeň zničila sousední tenisové kurty, zaplavila starou saunu nebo suterén vysokoškolských kolejí a kanalizací se dostala do staré nemocnice. Asi nejvíc povodeň odnesla malšovická rybárna. Podle některých expertů rozlití vody v Malšovicích ochránilo fakultní nemocnici. Pod sousedním mostem U Soutoku zbývalo k hladině Labe pouhých 70 centimetrů.

Protipovodňová opatření v Hradci Králové od roku 1997

Po povodni v létě 1997 Povodí Labe celý systém protipovodňové ochrany přehodnotilo a zdokonalilo, aby město ochránil před stoletým průtokem v Labi a Orlici.

Koryto Orlice mimo nábřežní zdi je na obou březích opatřeno podélnými hrázemi. „Nad Malšovickým jezem na podélné ochranné hráze navazují svodné hráze, jejichž úkolem je vodu rozlitou na pozemky mimo tok řeky soustředit do koryta. Tento hrázový systém podél Orlice vybudovaný v první polovině 20. století byl zrekonstruován v letech 1998 až 2002,“ řekla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

V letech 1999 až 2001 byla zrekonstruována ochranná hráz podél Labe mezi fakultní nemocnicí a Třebší. Následně byla postavena protipovodňová ochrana podél Labe mezi Hradcem a Předměřicemi. Pro ochranu městské části Věkoše byl vybudován poldr na levém břehu Labe. Ve vyústění Velkého labského náhonu na Pláckách byl umístěn uzávěr, který brání zpětnému vzdutí vody z Labe do náhonu.

Protipovodňová ochrana je v Hradci Králové budována už víc než 100 let. Celková délka rekonstruovaných nebo nově postavených hrází je dnes téměř 12 kilometrů.