Každý z ostrovů je jedinečný, jak poznali vybraní studenti Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kteří v rámci zahraniční odborné exkurze na přelomu října a listopadu navštívili celkem čtyři ostrovy.

Výpravu vedl docent Jan Klíma, přední odborník na lusofonní státy, který již před cestou nastínil, na co se studenti mohou těšit: „Ostrov Santiago nabídne pravou Afriku, ostrov São Vicente spořádané intelektuální prostředí, ostrov Santo Antão nádherné horské scenérie a ostrov Sal nejkrásnější pláže."
Kromě poznávání místního prostředí však měli studenti za úkol utužit vztahy s partnerskou Univerzitou Jeana Piageta sídlící v hlavním městě Kapverdských ostrovů Praie. Dále je čekala schůzka s ministrem školství Kapverdských ostrovů, která nakonec trvala necelou půlhodinku.

Mimo tyto povinnosti studenti postupně poznali místní ostrovy. Ostrov Santiago překypuje pravou africkou atmosférou. Pouliční prodejci a prodejkyně nabízí místní produkty, nejčastěji banány či ryby. Pokud Vám nabídka nestačí, nezbývá nic jiného než navštívit trh. Tam už nic nechybí. Koření, ovoce, zelenina, mořské plody, ale i třeba hovězí maso obaleno desítkami much. Trhy jsou zrádné, protože tu jsou davy lidí, a tím pádem vítaná příležitost pro zloděje. Pokud nepotkáte kapsáře, tak určitě svého nového černého „kamaráda", který si s vámi bude chtít podat ruku. Není to dobrý nápad, protože většinou nepustí a chce vás ukázat všem. Přátelit se s bělochem je tu totiž velká prestiž.

Z historického pohledu je ostrov zajímavý proto, že zde byla založena první osada na Kapverdách Cidade Velha (Staré Město), první ulička evropského typu Rua de Banana a na severu ostrova koncentrační tábor Chão Bom zřízený pro politické vězně Salazarova režimu.

V historii Kapverd hrál svou důležitou roli i přístav Mindelo na ostrově São Vicente. V minulosti sloužil jako sklad uhlí pro britské námořní společnosti. Ve 30. letech 20. století tu vznikla po českém vzoru organizace Sokol. Ulice jsou tu oproti hlavnímu městu daleko čistější a celá infrastruktura je zrekonstruovaná. Lze zde snadno zapomenout, že jste stále v Africe.

Hodinu plavby je vzdálený ostrov Santo Antão. Na palubě malého trajektu se potkáváte nejen s místními obyvateli, ale i s francouzskými a holandskými turisty. Tento hornatý ostrov je totiž rájem pro aktivní turistiku. Největším paradoxem je tu místní pohoří, které zadržuje mraky takovým způsobem, že jihovýchodní hřbety hor připomínají měsíční krajinu, avšak po vystoupání do vyšších nadmořských výšek a přejezdu na druhou stranu čeká turisty překvapení. Začíná se zelenat, rostou zde jehličnaté stromy a kukuřice v kaskádových terasách. Údolí na severozápadní straně hor jsou nejúrodnější na ostrovech. Pěstují se zde banánovníky a cukrová třtina, ze které se vyrábí údajně nejlepší grog (tak se nazývá místní pálenka z cukrové třtiny) na Kapverdách.

Turisticky nejznámější je ostrov Sal s hlavním městem Espargos. Oblíbená je však rybářská vesnička Santa Maria, kde přibývají nové obří hotelové komplexy pro turisty z celého světa. Kvůli velkému množství zahraničních cestovatelů zde už nepanuje správná kapverdská atmosféra. Za linií nových luxusních hotelů jsou ulice plné obchodů se suvenýry, kde Vás prodejci neustálým nabízením jejich výrobků moří tak dlouho, dokud si opravdu něco nekoupíte.

O další ulici dál už jsou domy bez zavedené elektřiny či vody. Je to opravdu zvláštní pocit, že stačí pět minut chůze a z obležení luxusních hotelů se dostanete do lokalit, které svou bídou připomínají dávnou minulost chudé portugalské kolonie. Doufejme, že rozvoj hotelových komplexů přinese prosperitu všem. Stále lepší komunikace, čistě oblečené děti v prostorných nových školách, dostatek pitné i užitkové vody na „ostrovní Sahaře", to všechno svědčí o tom, že se Kapverdy rozvíjejí správným směrem.    Jan Jůza, student UHK