Ještě v roce 2009 to byl obyčejný kravín v zemědělském areálu na okraji Stračova. „Chovali jsme tady 174 krav na mléko. Chov se kvůli cenám mléka nevyplácel, tak jsme ho zrušili,“ připomíná dobu, kdy výkupní ceny mléka klesly hluboko pod náklady, ředitel Zemědělské společnosti sídlící v sousedních Mžanech Luděk Homoláč. Od roku 2018 se zemědělci rozhodli využít opuštěný kravín pro akvakulturní chov ryb.

Rozporuplné reakce

V místech, kde bývaly ustájené krávy je dnes 30 kruhových nádrží. V každé je kolem deseti tisíc litrů vody a rostou tady fousatí sumečci. „Reakce na ten nápad byly z počátku rozporuplné. Nejdřív jsme tady chtěli chovat pstruha, ale ten potřebuje studenou vodu a je citlivější na chov. Tak jsme zkusili sumečka afrického, kterého tady propagovala rybářská fakulta Jihočeské univerzity, se kterou dnes úzce spolupracujeme,“ vysvětluje Homoláč.

Galerie moderního umění v Hradci Králové
Chladnější sály, úspory za svícení. Hradecká kultura šetří, kde se dá

Počátky nebyly snadné, komplikované bylo celý systém nastavit tak, aby ryba dobře prospívala. „S prvním sumečkem jsme šli na trh v době, kdy začínal covid a to byly velké komplikace. Díky tomu ale dnes prodáváme většinu ryb přímo koncovým odběratelům,“ připomíná Homoláč pořekadlo, že všechno zlé je pro něco dobré.

Nádrže jsou propojené a voda v nich neustále cirkuluje. „Voda prochází mechanickým filtrem, kde se odloučí zbytky krmení a výkaly, to používáme na pole jako hnojivo. Poté se voda přirozeně biologicky čistí díky mikroorganizmům a bakteriím, pak se okysličí a vrací zpět do nádrží,“ popisuje koloběh šéf zemědělské firmy, která hospodaří na 1800 hektarech.

„Teplota vody nesmí klesnout pod 18 stupňů, pak by sumeček hibernoval a přestal růst. Od listopadu do února vodu ohříváme tepelným čerpadlem na 24 stupňů. Ryba tak přibývá celý rok, takže do tržní velikosti kolem jednoho a půl kilogramu roste 12 až 14 měsíců,“ popisuje největší výhodu akvakulturního chovu Homoláč.

Bez chemie a léčiv

Neřeší tady také problémy s nedostatkem vody, které v létě trápí rybníkáře. Do systému dopouští každý den zhruba šest kubíků vody z pozemního vrtu. Zdejší sumeček také vyrůstá bez chemie nebo léčiv. To by mimo jiné znemožnilo biologické čištění vody. I proto získala firma ocenění za udržitelný projekt.

Ilustrační fotografie.
Internetoví podvodníci připravili ženy o 90 tisíc korun. Zdaleka nejsou jediné

Po čtyřech letech se chov začíná vyplácet. Jenže i na zemědělce ze Mžan dopadá inflace. „Granule na krmení, které jsou vyrobené ze šrotu pšenice, ječmene a soji, za poslední dobu zdražily o čtvrtinu,“ počítá rostoucí náklady šéf mžanských farmářů.

Cenu elektřiny mají naštěstí ještě nějakou dobu zafixovanou: „Pokud bychom museli platit spotové ceny, tak musíme chov zavřít. Proto začínáme stavět fotovoltaiku za pět milionů korun, abychom dokázali rostoucím cenám čelit. Také chov automatizujeme, abychom vše maximálně zefektivnili.“

Sumeček roste v nádržích v bývalém kravínu ve Stračově.Sumeček roste v nádržích v bývalém kravínu ve Stračově.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

V celém provozu včetně nově otevřené zpracovny pracují čtyři lidé. Čerstvé filety ze sumečka pak putují do kuchyní ve školách, domovech pro seniory, hradecké fakultní nemocnice nebo do restaurací. Podstatnou část prodávají farmáři přímo odběratelům. „Filet je bez kostí, zápachu a s vysokým obsahem bílkovin. Ročně vyprodukujeme 65 až 80 tun živé ryby. Jsme největší chovatelé afrického sumečka v Česku. Ryba se také nakládá do bylinek pro grilování, nebo udí,“ říká Homoláč.

Regionální potravina

Právě za uzeného sumečka pak Zemědělská společnost Mžany dostala ocenění za regionální potravinu na dožínkách v Hradci Králové. „Spolupracujeme také se Střední školou technickou a řemeslnou v Novém Bydžově. Připravili jsme společně minikuchařku s recepty ze sumečka, které studenti sami vařili a chystáme receptury třeba i na  paštiku, saláty nebo pomazánky,“ prozrazuje další plány Homoláč.

Na zmar nepřijdou ani zbytky. Z kůží se vyrábí žvýkací pamlsky pro psy a skelety pak končí v psích konzervách.