Informace zpracovala Martina Vítková z Galerie moderního umění v Hradci Králové. V dnešním dílu budeme pokračovat povídáním o jedné z dalších soch na mariánském sloupu – svatý Václav.

Jedinou korunovanou figurou mariánského sloupu při příchodu od Pivovaru či z ulice V kopečku, je vpravo dole Svatý Václav, hlavní patron českého státu a dědic české země. Z tohoto pohledu doprovází světec z 10. století tři figury z biblických časů, rodinu Panny Marie, Jáchyma, Annu a Josefa s malým Ježíškem. Sochař, ať už to byl Čechpauer, Bulla nebo někdo jiný, výrazně odlišil postavy šatem i atributy. Svatý Václav je nesporně nejvyzdobenější světecká socha. Kromě královské koruny je zahalen v bohatě dekorovaném a řaseném šatu, který zakrývá brnění. Na širokém řetězu mu na hrudi spočívá kruhový reliéf s obrazem staroboleslavského paládia. V pravé ruce drží štít s přemyslovskou orlicí a v levé kopí s praporem.

Příběh knížete Václava je všeobecně známý. Žil přibližně v letech 903 – 935. Vzdělávali ho duchovní z latinské školy v Budči a babička Ludmila. Svou víru projevil pěstováním vína a obilí k přípravě posvěceného chleba a vína, nosil dříví, hostil sirotky. Byl zbožný, vzdělaný, laskavý, spravedlivý a rozvážný. Kácel šibenice, vykupoval z otroctví, propouštěl vězně, stavěl kostely. Byl oblíbeným světcem Otce vlasti, krále Karla IV., který byl původně jménem Václav pokřtěn. Rád říkal, že měl dva dědečky, svatého Václava a svatého Karla Velikého.

Dodnes se mnozí přou o Václavovu činnost státnickou. Ví se, že byl osobně statečný, jeho ostatky, které jsou uloženy ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály, nesou stopy šrámů z bitev a turnajů, rytířského života. Přesto se uvolil platit poplatek za mír, tzv. Tributum pacis, německému císaři Jindřichovi I. Ptáčníkovi, aby zabránil další válce. To bylo jádrem sporu dvou frakcí v českém knížectví a patrně důvodem světcovy smrti ve Staré Boleslavi.

Legenda o svatém Václavu možná byla využita k pokřesťanštění země, nicméně rozhodně je známa i za hranicemi, jeho kosti se nacházejí v relikviářích po Evropě, dokonce ve Španělsku. Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.

Protože obětoval život, je ochráncem míru a vzhledem k legendě o pěstování vína, drží ochrannou ruku nad sládky. Památku českého patrona svatého Václava můžete uctít v jeho kapli v pražské katedrále, která je jedním z nejposvátnějších míst v celé zemi. Nejnápadnějším památníkem je svatováclavský pomník na stejnojmenném pražském náměstí. Před více než sto lety soutěžily dvě koncepce – Svatý Václav Mírotvorce Bohumila Schnircha a bojovný Vojevůdce J. V. Myslbeka. Tehdy se zdálo, že Čechy více potřebují bojovného světce. Přesto řada zobrazení, včetně hradeckého sloupu, nese z prvního do třetího tisíciletí mírové poselství svatého Václava.