Většina jich byla na nejvyšší hoře Česka vůbec poprvé. Jako například čtrnáctiletá Nikola: „Výstup na Sněžku byl nejlepší ze všeho, ale líbilo se nám i v lanovém centru," hodnotí tábor drobná blondýnka.
„Ráno jsme šli na snídani, pak nás čekala nějaká krátká aktivita a po obědě túra," přibližuje denní plán Martin, který by jel do hor hned znovu. „Užili jsme se si spoustu legrace," dodává chlapec.
Tábor ale nebyl jen o turistice, ale o i spoustě dalších zážitků. Děti navštívily bobovou dráhu, hrály minigolf, svezly se lanovkou, podívaly se i do Polska nebo na Horskou farmu na Růžové hoře. „Zavítali jsme se na místa, kam bychom se běžně vůbec nedostali. Líbil se mi i přístup vychovatelů – byla s nimi sranda," říká patnáctiletá Iveta.
„Pro děti to byl obrovský zážitek. Většina jich v Krkonoších nikdy nebyla, jsme rádi, že jsme jim i díky pomoci řady dalších lidí mohli takový tábor dopřát," neskrývá radost zástupce ředitele diagnosťáku Jiří Maléř.
Neuvěřitelná vstřícnost
Až s neuvěřením vzpomínají děti i jejich vedoucí, s jakou vstřícností se k nim v Krkonoších chovali. Zdarma je uvítali v lanovém centru a na minigolfu v Janských lázních, na bobové dráze, s velkou vstřícností se tábor setkal na lanovkách, které je vyvezly na Velkou Úpu, Medvědín nebo například ze Sněžky dolů. Jenže to není zdaleka všechno. Po celodenní túře děti svezl autobus technických služeb ve Špindlerově mlýně, děti navštívily také bazén v hotelu Omnia a vyšplhaly na rozhlednu na Černé hoře. „Snad všude jsme se setkávali s obrovskou vstřícností. Například na Luční boudě pan vedoucí všem uvařil polévku a nechtěl za to ani korunu," vzpomíná Jiří Maléř, zástupce ředitele diagnostického ústavu. Nic prý nebylo předem domluvené. „To nám všechno vyjednal asi Krakonoš," usmívá se Maléř.
