Dne 11. října 1919 přijel prezident v doprovodu ministra zahraničí Edvarda Beneše, ministra vnitra Antonína Švehly a dalších významných osobností.

Ke stému výročí této události v sobotu dorazil dvojník prezidenta - zakladatel k čerstvě opravenému Muzeu východních Čech.

TGM Hradec navštívil již několikrát před nástupem do prezidentské funkce. Po roce 1918 byl už jako prezident Československé republiky v Hradci ještě třikrát.

Císař štval před 145 lety jelena až do Hradce

Císař František Josef I.Zdroj: zákupyMěsíc ještě ozařoval krajinu, když v pět hodin ráno 8. listopadu roku 1874 dofuněl na dnešní nádraží v Řečanech nad Labem zvláštní vlak z Vídně. Z něj pak vystoupil čtyřiačtyřicetiletý elegán – císař František Josef I, který se se svojí chotí Alžbětou Bavorskou, známější pod přezdívkou Sisi, vypravil do východních Čech na parforsní hony.

Samotná císařovna s ním však necestovala. Přijela až v 8.57 hodin z maďarského Gödöllő.

Bulvár by si pošmáknul

„Kdyby tehdy existoval bulvár jako ten dnešní, pořádně by to rozmázl. Tehdejší noviny to jen suše konstatovaly. Okolo císařské rodiny se totiž muselo našlapovat opatrně. A to i přesto, že bylo veřejným tajemstvím, že mezi císařem a císařovnou nepanoval už v tu dobu zrovna vřelý vztah,“ prozrazuje historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev.

Zajímavostí celé návštěvy východních Čech je, že císař František Josef I. mluvil česky. „Noviny píší, že císař hovořil se starostou Pardubic Václavem Bubeníkem česky. A dokonce uvádějí, že když se kolem císaře v Sezemicích shromáždil dav lidí, tak jim tam česky říkal: Dejte pozor, odstupte, ať vám neublížím,“ říká historik Jan Tetřev.

Po přespání v Kladrubech se oba vydali 9. listopadu do Pardubic.. Podle historika si císařský pár nevybral Pardubice náhodou. „Nikde jinde parforsní hony nebyly. A pokud se chtěli sejít s nóbl společností mimo Vídeň a užít si je, tak museli právě do Pardubic. Navíc to zde měli kousek na svůj zámek v Kladrubech,“ říká Jan Tetřev a dodává, že v Čechách se navíc oba manželé mohli cítit bezpečně: „Na rozdíl od horkokrevných národů typu Italů, nejsou Češi zvyklí páchat na své vládce atentát.“

Po příjezdu do Pardubic se císař s císařovnou vydali k Sezemicím.

Tam byl vypuštěn jelen a za ním smečka psů. Ti jelena honili několik hodin křížem krážem po kraji. Jelen se zastavil až u Rosic u Chrasti na pozemku starosty, první u něj byla císařovna. Kolem páté hodiny si jezdci vyměnili koně a vrátili se do Pardubic, kde měl zázemí v domě poštmistra Krause.

Za kořistí do Hradce

Následující den hon začal u Pohránova. Nejdříve se honci točili kolem Kunětické hory, pak se vydali k Pardubicím a poblíž Ležánek jelen přeplaval řeku. Císař a císařovna s částí společnosti se vydali za ním. Jelen se však zase hned vrátil na původní břeh, utíkal na Srch, Vysokou až na Nový Hradec Králové.

„Konečně když se jelen skrz královéhradecký les blíže Opatovic k Pardubicům obrátiti chtěl, tu síly ho přemohly. Vida, že svému osudu neujde, vběhl blíže hradecké myslivny do statku, kde se, vyraziv dveře, ukryl. Císař ho našel v kuchyni, kde provolal halali a prohlásil honbu za ukončenou. Jelena tem zavřeli, pak si pro něj přijeli,“ uvádí tehdejší tisk.

Celá společnost se poté vrátila do Pardubic, kdy pak za nekonečného jásotu a volání sláva císařský pár odjel do Kladrub.