Vít Jedlička z Hradce Králové školí řidiče už desítky let. Nejen ty běžné, ale třeba řidiče integrovaného záchranného systému nebo zásahových jednotek. Zkušený zastánce defenzivní jízdy například vítá s výhradami novinku řízení s mentorem od 17 let.

„Pokud institut L17 budou využívat rozumné rodiny k tomu, aby mladý řidič najel do 18 let nějakou porci kilometrů pod dohledem, tak je to vždycky lepší, než když v 18 vyjde z autoškoly a začne jezdit sám,“ uvedl Jedlička. 

Jaké nejčastější problémy vidíte v současnosti na silnici?

To se bohužel nemění. Lidé jezdí nepřiměřeně rychle. Mají pocit, že když mají moderní, pěkné auto, které zkresluje vnímání rychlosti, tak stovka není žádná rychlost. Dále je tu nedodržování bezpečného odstupu, bezdůvodná jízda v levém pruhu na dálnici. Třetina lidí se neumí připojit na dálnici, nevyužije celou délku připojovacího pruhu, aby dostatečně zrychlili. Řidiči často nedávají pozor, věnují se nastavení moderních dotykových managementů v autech, nebo něco dělají s telefonem. 

Telefony jsou asi momentálně jednou z největších hrozeb v autě, souhlasíte?

Držet telefon v ruce, nebo ho mít při hovoru na handsfree, je z pohledu bezpečnosti stejně rizikové. Pokud řidič vede takzvaný vázaný hovor, tedy musí nad obsahem telefonátu přemýšlet, pak mozek reaguje podobně, jako by měl 0,8 promile alkoholu. 

Jaké změny v novém bodovém systému se vám líbí?

Podle mě se přestupky přeskupily docela rozumně. Celkové došlo ke zjednodušení, což je dobře. Zpřísnilo se například postihování většího překročení rychlosti, ohrožení chodce, družení telefonu nebo nerespektování červené. U všeho jsou také tvrdší pokuty.

Často se mluví jako o největší novince o tom, že za dva šestibodové přestupky se řidič vyboduje. To ale platilo i dosud, nemyslíte?

Máte pravdu, všude se psalo dvakrát a dost. Jenže to vlastně žádná novinka není. Aby to platilo, musí řidič spáchat dva šestibodové přestupky během 12 měsíců. Po roce bez bodového přestupku se totiž řidiči automaticky umažou čtyři body. 

Omezuje šestibodový, tedy závažný přestupek, odpočet bodů pomocí kurzu?

Ano. Pokud má řidič v kartě šestibodový přestupek, nemůže jít na kurz bezpečné jízdy a nemůže si umáznout čtyři body za jednodenním kurzu, který trvá ze zákona 7,5 hodiny. Moc se přitom nemluví o tom, že nově si na kurzu bezpečné jízdy strhnete místo tří bodů čtyři. Na jednu stranu jsou vyšší pokuty, na druhou se dá na placeném kurzu odečíst víc bodů. 

Bude tedy mít nový bodový systém vliv na řidiče recidivisty?

Úpravy bodového systému, byť se v nich přitvrdilo na pokutách, jsou spíše kosmetické. Teď si ale nějakou dobu budou lidé na silnici dávat víc pozor, protože se o té změně hodně píše a mluví. Pak se ale část řidičů otrká a znovu budou jezdit stejně jako předtím. Většina lidí, kteří něco páchají, si totiž myslí, že je nechytí. A pak je tady skupina řidičů, na které nějaké finanční pokuty nefungují. Pokud máte na drahý sporťák, tak na vás často funguje jenom hrozba toho, že přijdete o řidičák.

Kolik řidičů je vlastně kvůli bodovému systému bez dokladů?

Je to kolem 40 tisíc lidí. Přitom část z nich se do té situace dostala tak, že nesledovali své bodové konto a ani nevěděli, že jim hrozí vybodování. To je vlastně změna k lepšímu. Pokud máte digitální identitu občana, pak se na portálu dopravy přihlásíte a necháte si automaticky zasílat změny na svém bodovém kontu.

Pokuty se ale obecně zvýšily, pomůže to?

Na část lidí to bude fungovat. Co ale nechápu, je široké rozmezí pokut ve správním řízení. Třeba jízda na červenou je nově šestibodový přestupek. To je určitě dobře. Dřív u tohoto opravdu nebezpečného přestupku bylo rozmezí pokuty 2500 až 7500 korun. Nově je to od 7 do 25 tisíc korun. Já bych byl tvrdší a dal bych tam třeba natvrdo pokutu 20 tisíc korun, aby lidé jasně věděli, co jim hrozí.

Minulý rok zemřelo v Česku při nehodách 74 chodců. Mohly by tady změny pomoci?

Zpřísnila se sankce za ohrožení chodce. Nově je to přestupek za 6 bodů. Na místě může řidič dostat pokutu 3,5 tisíce korun, ve správním řízení pak 10 tisíc korun. Je dobře, že se ta pokuta zvýšila. 

Hodně srážek ale zaviní sami chodci, můžete připomenout, jak se mají chovat?

Chodec má při vstupu do vozovky poměrně velké povinnosti. Často si to chodci neuvědomují, naopak žijí v domnění, že mají na přechodu prakticky absolutní přednost. Chodec má přitom téměř stejné povinnosti při vstupu do vozovky jako řidič. Minimálně se před vstupem na vozovku musí přesvědčit, jestli může bezpečně přejít. To ale často nevidíme. Řada lidí prostě jde, kouká třeba do mobilu a vůbec se nerozhlédne. Pak to může skončit tragicky.

Chodec nesmí donutit řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy, což je tatáž formulace jako „Dej přednost v jízdě.“ Takže žádná přednost chodců neplatí. Ani na přechodu. Jedna věc je legislativa a druhá, ta důležitější, je to, abychom se k sobě lépe chovali a vždy se vrátili zdraví domů za svou rodinou.

Co vám v novele zákona o silničním provozu naopak chybí?

Je škoda, že když už se takto zásadně měnil zákon, tak se mohlo vyřešit víc problémů. Například bych zcela zakázal předjíždění na křižovatce. Dnes je tam jedna ze čtyř výjimek, že pokud jedu po hlavní, tak můžu předjíždět. Přitom je to tak nebezpečné a vede to k množství velmi rizikových a tragických situací.

Diskutovalo se o zakotvení bezpečného odstupu aut, ale do novely se to nakonec nedostalo. Chybí vám to tam? 

Ano. Tohle nebezpečné chování zažívám na silnici každý den. Je to jedna z nejčastějších příčin dopravních nehod. Bohužel ale v zákoně zůstala stará vágní definice. Zjednodušeně řečeno, máte jet tak daleko, abyste stihl zastavit. Přitom policie má možnost, jak odstup aut měřit, to je vidět v zahraničí, například se to dělá v Německu.

Jak by definice bezpečné vzdálenosti za sebou jedoucích aut měla vypadat?

Rozestup by měl být dán časovým údajem, já jsem pro tři sekundy. Prostě vyberu si pevný bod, třeba sloup u silnice, a musím ho minout nejméně tři vteřiny po autě, za kterým jedu. Druhá věc je ale to správně formulovat a dát do legislativy.

Často se mluví o odstupu dvě sekundy, to je tedy málo?

Je to málo. V situaci, kdy vozidlo jedoucí vpředu již nabourá, náhle stojí, nebude mít žádnou brzdnou dráhu, tak dvousekundová mezera nestačí na to, aby vzadu jedoucí řidič vozidlo ubrzdil a nenarazil. Při rychlostech nad 80 kilometrů za hodinu bude už nedobrzdění a následný náraz ohrožovat životy lidí ve vozidlech. Zejména, pokud jde o nedobrzdění osobního vozidla do náklaďáku. Na našich kurzech se setkáváme s tím, že lidé si neuvědomují, že jezdí moc blízko. Myslí si, že to ubrzdí. Nejčastější odpověď na otázku, proč si neudržují větší rozestup, ale je, že do té mezery je bude stále někdo předjíždět. Na to je jednoduchá odpověď. Pokud se to stane, tak uberu plyn, udělám znovu bezpečnou mezeru a jedu dál.

Jak bude fungovat novinka, kterou je řízení od 17 let za dohledu mentora?

Podstatné je, že myšlenka je to dobrá. Cílem je, aby na začínajícího řidiče dohlížel na začátku jeho řidičské „kariéry“ někdo, kdo má opravdu zájem o jeho bezpečnost. To je určitě dobrá věc. Pokud ten institut L17 budou využívat rozumné rodiny k tomu, aby mladý řidič najel do 18 let nějakou porci kilometrů pod dohledem, tak je to vždycky lepší, než když v 18 vyjde z autoškoly a začne jezdit sám. To se ostatně prokázalo v zahraničí. 

Vidíte tam nějaké problémy?

Na druhou stranu představa byla, že mentor se bude dobrovolně vzdělávat v bezpečnosti řízení, oživí si pravidla. Problém vidím v tom slůvku dobrovolně. V našich podmínkách jsem k dobrovolnosti skeptický. Tvůrci se také mohli víc zamyslet. Paradox je třeba to, že 17letý řidič mohl v autoškole jezdit s učitelem, kterému je třeba 25 let. Jenže mentor musí mít 10 let řidičák skupiny B, takže ten samý učitel mu nemůže dělat mentora. A naopak 70letá tetička, která 20 let neřídila, mentora dělat smí.

Další novinkou zaměřenou na mladé řidiče je řidičák na zkoušku. Na to máte jaký názor? 

To je další věc, která by mohla pomoci nejrizikovější skupině šoférů, tedy těm mladým do 24 let. Jednoduše řečeno, když řidič do dvou let od získání řidičáku udělá šestibodový přestupek, musí si zaplatit dva preventivní kurzy. Čeká ho pohovor s dopravním psychologem a na 5 hodin „návrat do autoškoly".

Ve světe ale funguje víc systémů, jak se zaměřit na mladé řidiče. Vybral stát dobře?

My jsme zvolili L17 a řidičák na zkoušku. To je určitě fajn, jsou státy, kde to funguje. Mě trochu mrzí, že se vláda nerozhodla pro víc preventivní cestu. Mně se líbí ten rakouský systém. Řidič se povinně dochází dovzdělávat i po autoškole, aniž by něco provedl. Během dvou let pak musí splnit několik kroků, aby dostal řidičák nastálo. 

Vít Jedlička

Odborník na bezpečnou jízdu ve společnosti Driving.cz. Ve své kariéře školil řidiče na polygonech v Česku i v Evropě. Později se podílel se na vzniku bezpečnostního polygonu na královéhradeckém letišti. Jezdit bezpečněji učí motorkáře, řidiče kamionů, ale i řidiče IZS, kteří jezdí pod modrými majáky.