První zaznamenané tornádo na Hradecku je staré už 145 let. V září roku 1876 za sebou nechalo spoušť u Smidar, kam zamířilo ze směru do Nového Bydžova. Podle zpráv, které tehdy přinesly Národní listy, tornádo tehdy odneslo několik střech z několika domů, zcela pobořilo několik stodol a chalup a vyvrátilo mnoho stromů. K výraznějším škodám ani obětem na životech naštěstí nedošlo, neboť tornádo těsně minulo většinu města. 

"V cihelně asi deset minut od města vzdálené, odkud se přihnalo, strhalo veškeré střechy, porazilo váhu u studně, rozházelo těžké kameny, jimiž prohlubeň jest obroubena a rozmetala všechen hotový materiál. V městě samém pak zasáhlo poněkud o samotě stojící obydlí hospodářského ředitele, strhalo na jedné straně veškeré tašky se střechy, vytrhalo rámy a rozbilo okna, rozházelo vozy a z jednoho vzala korbu na písek a mrštilo jí takovou prudkosti o topol asi 30 kroků vzdálený, že se úplně roztříštila. Také most vyzvedlo a odhodilo stranou. Na to řádilo dále k Hořicím, až zase znenáhla za neustálého hučeni a vířeni sloup do mraku zpět se vtáhl," popisovaly tehdejší událost Národní listy ve svém vydání z 10. září 1876.

Tornádo se prohnalo i Hradcem Králové

Na konci 19. století, přesně 1. září roku 1899 se prohnalo tornádo dokonce přímo krajským městem. Největší škody nadělalo v Malšovicích, které v té době ještě byly samostatnou obcí, a také na Slezském Předměstí. Podle Fujitovy stupnice se tehdy jednalo o tornádo F1, tedy o výrazně slabší tornádo, než jaké se prohnalo ve čtvrtek jižní Moravou. To popisují odborníci jako tornáda síly F3 nebo F4. O hradeckém tornádu z roku 1899 informuje specializovaný web https://www.tornada-cz.cz. Podle tehdejších svědectví řádilo tornádo asi 15 minut.

„Nejprve se nebe hrozivě zachmuřovalo svou tvář a temné dunění ohlašovalo zlého hosta. Pojednou viděti bylo z města ohromný sloup jakoby kouře s hroznou rychlostí se otáčející nad vsí a valící se směrem od jihu k severu. Strašnou rychlostí hnal se od Nového Hradce vzduchový vír a co bylo v cestě šílené jeho rotaci v podobě velké nálevky, mající průměru ve výši asi 5 kilometrů, stalo se oběti příšerné spousty a zkázy,“ popisuje web. V Malšovicích bylo podle webu poškozeno celkem 20 stavení, z toho 13 zaznamenalo větší škody. Zničeny byly desítky stromů, zabito bylo množství drůbeže a zranění utrpělo i několik lidí.

Ještě v čerstvé paměti mají nepříjemný zážitek i lidé z Černilova. V září 2007 tam ve dvou lokalitách ničil domy větrný vír. Podle odborníků šlo zřejmě o malé tornádo. „Pravděpodobně šlo o malé tornádo, což je jev v tomto období a našich zeměpisných šířkách hodně výjimečný,“ řekl Deníku před 14 lety Dušan Čičman z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. S děsivými následky čtvrtečního moravského tornáda však to černilovské vůbec nejde srovnávat. Škoda vznikla jen na několika domech. Vítr poničil několik střech a z jednoho rodinného domku dokonce střechu zcela strhl na zem. Přírodnímu živlu neodolaly ani větve stromů.