A byla to švanda… Festival tedy začal vážně, ve čtvrtek večer byla otevřena lávka spojující areál univerzity a Jiráskovy sady. Zato v pátek už přišel na Eliščině nábřeží čas zábavy, jehož vrcholem byl závod v běhu přes vratkou lávku.

„Á, zase prdelačka," glosoval moderátor Pavel Cejnar klasický pád závodníků. Ten jako by byl vystřižen z komiksu: Běžci ujely nohy, vylétly mu vzhůru a on (nebo ona) dopadl na zadní část těla. Občas to vypadalo poměrně hrůzostrašně.

Přesto účastníci znovu a znovu vylézali z vody na plechový povrch a toužili překonat osmačtyřicet metrů dlouhou vzdálenost. Ten nejrychlejší, celkový vítěz Matěj Záruba, ji přeběhl za 16,06 vteřiny. Vyhrál však vskutku pouze o fous, druhý závodník za ním zaostal o pouhé tři setiny.

Vítěz si odnesla jako hlavní cenu živého kapra. „Ale tady závodník Rybář si ho musí chytit sám," usmíval se moderátor Cejnar po výkonu jednoho z poražených běžců, jehož příjmení padlo ke klání na řece jako ulité.

Ti nejlepší porazili také tři hradecké hokejisty, které vyslal do boje místní prvoligový klub – Jan Berger, David Roupec a Šimon Macháň však skončili mezi poraženými.

Ale i tak se dobře bavili, stejně jako husté špalíry diváků na náplavce i Tyršově mostě.