Asfaltový okruh na okraji Hradce Králové využívají každoročně desetitisíce bruslařů, cyklistů nebo běžců. Během let se podařilo vybudovat deset kilometrů trasy a jen na posledních 800 metrech sdíleli lidé asfaltovou silnici mezi Zděnou boudou a Lesním hřbitovem s auty.
V zatopených výkopech v městských lesích se objevily ohrožené druhy obojživelníků: skokan štíhlý, čolek horský a čolek obecný.
"K vybudování nové stezky, která bude Hradečnici lemovat, přistupujeme na základě připomínek a podnětů od veřejnosti. Dojde tak k výraznému zvýšení bezpečnosti cyklistů, bruslařů, chodců a dalších sportovců, řidiči budou moci počítat s plynulejší jízdou,“ sliboval bývalý primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Stavba za necelých osm milionů začala na podzim a hotovo mělo být letos v červnu. Jenže poté, co stavební firma na dvou místech odbagrovala lesní hrabanku, výkopy zaplavila voda a stavba se zastavila. Firma stavbu přerušila a podél silnice se dnes táhne vykácený pás lesa.
„Je to na hlavu. Jezdit tady s auty je nepříjemné hlavně pro bruslaře, ale i pro cyklisty. Ale nic se tady neděje,“ podivuje se Marek Skála, který si jezdí do městských lesů několikrát ročně zasportovat.
Problém zdědilo po svých předchůdcích nové vedení města. „Domníváme se, že projektová dokumentace měla jisté nedostatky. Ve smlouvě s projektantem byla uvedena povinnost obstarat si potřebné průzkumy. Mimo jiné i hydrogeologický průzkum, abychom věděli, jaká tam je hladina podzemní vody nebo jaké tam je podloží. Ten hydrogeologický průzkum, který tam měl být, byl nahrazený pochůzkou a fotodokumentací,“ říká dnešní investiční náměstek hradecké primátorky Lukáš Řádek (TOP09).
Podle něj by problém řešilo například jiné odvodnění podkladních vrstev a vhodnější termín pro stavební práce: „Chceme po projektantovi, aby všechny tyto věci doplnil a aby navrhl opatření, která budou adekvátní situaci.“
Jasné je, že tři metry široká asfaltka bude dražší a termín dokončení je ve hvězdách. „Na tuto situaci velmi hezky zareagovali obojživelníci a jsou tam žáby a především čolci. Jsou zvláště chránění a musíme na ně brát ohled,“ říká Lukáš Řádek.
Město si tak zadalo přírodovědecký průzkum, aby se nedostalo do konfliktu s ochranou přírody. A odborníci potvrzují, že se do tůní nastěhovaly zvlášť chráněné druhy obojživelníků: „Před třemi týdny jsme zjistili výskyt skokana štíhlého, v minulém týdnu jsme při nočním monitoringu pozorovali čolky horské. Následně jsem do tůní umístila pasti, jejichž pomocí jsem zjistila výskyt čolka obecného a čolka horského,“ vysvětluje zooložka Blanka Mikátová.
A právě nález silně ohrožených druhů stavbu zkomplikuje. „O pokračování či nepokračování stavby rozhoduje orgán ochrany přírody, což je Krajský úřad. V současnosti tam byly zjištěny zvláště chráněné druhy, investor si tedy musí podat žádost o výjimku k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů,“ vysvětluje Blanka Mikátová. Krajský úřad tak určí, za jakých podmínek může stavba pokračovat.
Kdy se na cyklostezce začne znovu pracovat, je tak nejasné. „Neumím posoudit, protože bych předjímal nějaké rozhodování orgánu ochrany přírody, které zatím ani nezačalo,“ říká Lukáš Řádek.
„K dokončení larválního vývoje nové generace čolků dojde pravděpodobně koncem července či v srpnu. Do té doby, pokud výjimka nestanoví jinak, by zásahem došlo k poškození biotopu zvláště chráněných druhů,“ připomíná zooložka Blanka Mikátová.
Dokončení bruslařského okruhu připravuje hradecký magistrát už od roku 2014. „Budeme rádi, když se to dodělá. My jsme navrhovali jiná řešení a upozorňovali jsme na to, že je to na vodě,“ říká ředitel Městských lesů Milan Zerzán. Ten připomíná, že ve starých mapách se místo jmenuje Studánka a v místě dokonce býval rybník.
15
Volný čas
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
