Kosení luk

„Příkladem přírodních rezervací, kde bude potřeba kosit, jsou neratovské louky nebo třeba trčkovská louka,“ uvedl lokality vedoucí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory David Rešl. Připomněl, že určité práce týkající se péče o krajinu se zadávají firmám, přičemž nejdříve se oslovují vlastníci pozemku. CHKO Orlické hory hradí tyto práce z dotačního programu Ministerstva životního prostředí ČR.

Trhavina se již nepoužívá

Pro rozmnožování obojživelníků, ale i vodního hmyzu nebo třeba užovek je nutné udržování a hloubení nových tůní. „Umělé tůně se vytvářejí trojím způsobem – trhavinou, ručně nebo mechanizací,“ vysvětlil Josef Hájek, který se obojživelníky mimo jiné zabývá. „Trhavina se dnes už nepoužívá, poněvadž se nároky na práci v terénu zpřísňují. U nás v Orlických horách to bylo naposledy někdy v roce 2004. Příkladem úspěšné umělé tůně je padesát metrů dlouhá tůň v Podlesí, která se nachází mezi Neratovem a Orlickým Záhořím v těsném sousedství Divoké Orlice. Řeka se zde rozšiřuje a v určitých obdobích se vylévá z břehů. Druhově velmi bohaté a cenné místo je opatřeno informační tabulí, vede tudy mimochodem cyklostezka. Hřeben Orlických hor je druhým příkladem tůně, kde se dobře daří čolkům nebo skokanovi hnědému. Tůň Jelení lázeň je mezi Velkou a Malou Deštnou, kde je v oblasti vrcholového rašeliniště tůní hned několik,“ rozhovořil se Josef Hájek.

Co se týče monitoringu živočišných a rostlinných druhů, soustředí se ochranáři například na výskyt bledule jarní. „Z ptactva je to pro letošní rok žluna šedá a datel jarní,“ řekl David Rešl. „Vloni se mapovaly sovy,“ podotkl.

Ochranářům naplňuje čas také příprava akcí pro veřejnost. 23. dubna to bude otevírání Zemské brány.