„Že mám vlasy husté a rychle mi rostou, není mojí zásluhou. Proto jsem přemýšlela o tom, jak s nimi naložit tak, aby udělaly radost ještě někomu jinému. Když jsem v minulém roce na jednom fotbalovém utkání viděla holčičku bez vlásků, která trpí alopecií, napadlo mě, že bych mohla vlasy věnovat právě někomu s touto nemocí. Rozhodla jsem se proto oslovit Nadaci Pramen pomoci a vlasy věnovala na výrobu paruky,“ vysvětlila učitelka Klimešová a zároveň dodala, že je důležité si uvědomit, že to, co nám připadá samozřejmé, může být pro druhého nepředstavitelně nedostupné.

„Zamyslete se nad tím, jak můžeme někomu pomoci. Může to být třeba jen čas, který věnujeme někomu osamělému, oblečení, nebo třeba doučování pro děti ze základních škol. Pomoc druhým nás často nic nestojí," doplnila na závěr Gisela Klimešová.