Diskuzi s názvem „Ulrichův ne–pomník. Kam s ním?“ připravili lidé z okolí akademického sochaře Štěpána Málka. Ten je jednou z osobností stojících za peticí odpůrců sochy.
Nepříjemným argumentům čelil někdejší náměstek primátora Martin Soukup. „Vzali jsme na sebe určitou zodpovědnost,“ komentoval Martin Soukup fakt, že magistrát zvolil autora pomníku bez výběrového řízení. „Vše bylo podle zákona. Kdybychom se pustili do diskuzí jako naši předchůdci, nikdy socha Františku Ulrichovi nevznikne,“ vysvětloval bývalý náměstek postup magistrátu.
Signatáři petice vnímají situaci jinak. „U tohoto značně nešťastného pomníku se shoduje laická i odborná veřejnost,“ tvrdí Štěpán Málek.
„Nechci se smířit s tím, aby moje děti nebo moji studenti byli konfrontováni s takovou nekvalitou,“ zcela jasně hodnotí Štěpán Málek úroveň Ulrichova pomníku vytvořeného akademickým sochařem Stanislavem Hanzíkem.
Martin Soukup doporučuje neřešit věc hned v těchto chvílích, ale nechat dílu pár měsíců odpočinku. Teprve pak by měli „noví“ zastupitelé rozhodnout o jeho případném přemístění či jiném postupu.
„Teď chodím kolem sochy a snažím se ji nasát, zažít. Ke svému názoru se musím nejprve dobrat,“ řekl ve čtvrtek Martin Soukup, bývalý náměstek. Martina Vítková z královéhradecké Galerie moderního umění je přesvědčena, že Hradec teď aspiruje na zápis do Guinnessovy knihy rekordů s nejošklivějším pomníkem na světě. A moc, která posadila právě takovou Ulrichovu sochu na náměstí Svobody, nemá všech pět pohromadě.
