Dnešní padesátník Jan Jeřábek nemusí moc přemýšlet, co dělal přesně před třiceti lety. V revolučních listopadových dnech roku 1989 byl jedním z členů vysokoškolského stávkového výboru v Hradci Králové. Nápad postavit zeď z papírových krabic se vzkazy komunistickým úřadům a StB, které na náměstí sídlily, byl jeho. „Já bych si to takhle striktně tvrdit nedovolil, ale vzpomínky mých spolupamětníků a přátel se shodují, že jsem ten nápad jako první dostal já,“ snažil se Jan Jeřábek včera s úsměvem trochu zmírnit svoje výhradní autorství. Nápad měl obrovskou odezvu. Možnost napsat na krabici vzkaz nositelům tehdejší moci a postavit jim ji pod okna tehdy oslovila tisíce lidí.
Končíme!, Komu není rady, tomu není hospodářské pomoci a Máme vás plné zuby, vypadněte! byla nejčastější. Ne všichni ovšem byli myšlenkou „zdi nářků“, jak se jí v Hradci říkalo, nadšeni. „Museli jsme zeď bránit noc co noc,“ vzpomíná Jan Jeřábek na útoky zarytých komunistů. „Našlo se pár lidí, kteří chtěli celou stavbu zbourat nebo aspoň poničit. Ale my ji nedali.“
Kde skončila?
Jan Jeřábek, stejně jako fotograf Miloš Hofman a komunální politik Jindřich Vedlich, kteří se v listopadu 89 pohybovali kolem stávkového výboru hradeckých vysokoškoláků a revolučních událostí, netuší, jestli se alespoň část památné historické stavby někde zachovala. „Podle mě ji tehdejší počasí – sníh a pak déšť – tak zdevastovalo, že z ní zůstaly jenom trosky. A ty odvezly Technické služby na skládku,“ shodují se všichni tři muži.
Historie se opakuje
Počasí se, stejně jako před třiceti lety, i včera stalo osudným části novodobé zdi, která na stejném místě vzniká jako připomínka Listopadu. Intenzivní déšť posledních hodin papírovou stavbu rozmáčel a poslal k zemi. Podle vysokoškoláků, kteří se o novou zeď starají, však bude brzy zase v plné kondici.
