Řeč je o nákladní lanovce, která z Černého dolu vozí vápenec do vápenky v Kunčicích nad Labem. Nákladní vozíky naplněné horninou rotují krajinou pod Krkonošemi již od roku 1963. Raritu z této lanovky především činí skutečnost, že ke svému chodu nepotřebuje téměř žádnou energii, protože její provoz funguje na spádovém systému. Z výše položeného lomu v Černém dole jedoucí vozíky naplněné vápencem přetahují lehčí prázdné vozíky směřující od níže položených Kunčic nad Labem.

Pouze k prvnímu rozjetí se použije elektromotor. Ten pak slouží jako brzda a zároveň vyrábí elektřinu pro část zařízení lomu.

Lanová dráha byla postavena v letech 1959 až 1963. Vozíky, kterých je na trase lanové dráhy 250, se pohybují po nosném laně a pomocí upínacího zařízení jsou připnuty k obíhajícímu tažnému lanu. Celá trasa lanové dráhy je rozdělena do osmi úseků, jednotlivé úseky jsou napínány pomocí takzvaných napínacích stanic. Na celé trase je umístěno přesně 49 podpěr.

Vzhledem k tomu, že provoz lanovky kromě svého rozjezdu nepotřebuje žádnou energii, tak za jednu pracovní směnu se úsporným a ekologickým způsobem přepraví zhruba 800 tun kusového vápence pro výrobu mletých vápenců a maltových směsí. Lanovka je v provozu v každý pracovní den od šesté hodiny ranní do přibližně třetí hodiny odpoledne. Za bývalého režimu jezdila dokonce nepřetržitě 24 hodin. Místní lidé, nad jejichž hlavami lanovka jezdila, byli z toho hodně rozmrzelí a bolela je z toho hlava. Lanovka přetíná na řadě míst i řadu důležitých silnic mezi Vrchlabím a Trutnovem, proti případnému padání vápence z vozíků jsou příslušné úseky silnic chráněny ocelovými síty.

Otázkou zůstává, jak dlouho ještě bude tato raritní lanovka fungovat. Všechno závisí na množství vápence v lomu v Černém dole. S jeho vytěžením by se s největší pravděpodobností přiblížil i konec lanovky.

Nicméně nestane se tak v nejbližší době. Některé odhady hovoří o zásobě horniny ještě až na dalších deset let.

(Historik a politolog Jiří Štefek)