Na její stavbu však nebyl dostatek financí a vyhlásila se sbírka. Slavnostní odhalení bylo předběžně naplánováno na 50. výročí bitvy u Hradce Králové, tedy na 3. červenec 1916. Ústřední spolek, který se o pomníky staral, rovněž zakoupil nedaleko Střezetic pozemek, kde měl být monument zřízen. Všechny smělé plány však pohřbila 1. světová válka. Po vzniku samostatného Československa již postavení pomníku nepřicházelo z politických důvodů v úvahu. Po 2. světové válce byly všechny spolky, které pečovaly o pomníky z války r. 1866, podobně jako řada dalších občanských organizací, rozpuštěny a jejich činnost byla zakázána.

Již v roce 1990 byl obnoven Komitét pro udržování památek z války roku 1866. O obnovení snahy o stavbu pomníku se začalo mluvit v roce 2008. Jeho podoba byla svěřena sochaři Petru Novákovi. Nakonec zvítězila idea využít jezdecké srážky u Střezetic, v níž se vedle vojáků angažovali a trpěli ve velkém množství také koně, k vytvoření unikátního pomníku zvláštního vztahu člověka a koně na bitevním poli.

Srážka jízd u Střezetic (3. 7. 1866) je považována po Lipsku za druhou největší jezdeckou bitvu v 19. století. Na rakouské straně uhynulo, nebo bylo ukořistěno, 1692 koní. Prusové přišli o 402 koní. Nejslavnějším vyobrazením střezetické srážky je monumentální obraz Srážka jízdy u Střezetic, jehož autorem je malíř Václav Sochor (1855 - 1935).