Ignác Jan Lhotský, starostou města 1851–1864
V roce 1851 se stal prvním starostou města a zastupitelstvo pod jeho vedením čekaly velké úkoly. Jedním z největších bylo osvobození města od pevnostních hradeb, které bránily jeho přirozenému rozvoji a Hradec se tak nemohl uplatnit jako přirozená metropole severovýchodu Čech. To se mu ale nepodařilo.

Karel Collino, starostou města 1864–1885
Od roku 1851 pracoval v městském zastupitelstvu Hradce Králové a o deset let později byl zvolen městským radním. Za druhého starostu Hradce Králové byl zvolen v roce 1964. O dva roky později prošel Hradec Králové pod jeho vedením velkou zkouškou, kdy jako purkmistr obleženého pevnostního města musel zvládat obtížné situace. Za své zásluhy byl vyznamenán rytířským křížem císařem Františkem Josefem I. Zrušení pevnosti se nakonec podařilo dosáhnout 18. července 1884.

Hynek Václav Lhotský, starostou města 1885–1895
Poměrně záhy začal pracovat v městské samosprávě a v roce 1885 byl po abdikaci starosty Collina zvolen královéhradeckým starostou. Jeho působení je nerozlučně spojeno se jménem náměstka Jana Ladislava Pospíšila, který byl hlavní postavou pozitivních změn ve městě. Jeho hlavní zásluhou je pak zrušení pevnosti, zbourání jejich hradeb a odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků královéhradecké obci.

František Ulrich, starostou města 1895–1929
Za člena městského zastupitelstva byl poprvé zvolen v roce 1889 a v roce 1895 byl ve svých 36 letech zvolen starostou města. Ulrich pokračoval v odkazu Ladislava Pospíšila bouráním hradeb a stavbou nových čtvrtí. Jakmile zpozoroval, že původním regulační plán z roku 1890 již nestačí novým potřebám, podnítil vypsání nové urbanistické soutěže v roce 1909. V polovině 20. let pověřil Ulrich řešením regulačního plánu pravostranné labské kotliny Josefa Gočára. Jako starosta požíval takové důvěry, že při osmé volbě v roce 1923 byl starostou zvolen jednomyslně.

Josef V. B. Pilnáček, starostou města 1929–1942
V roce 1929 souhlasil s nabídkou kandidovat na místo starosty po Ulrichovi. Navázal na odkaz Ulricha a éru budování města. Ve spolupráci s Josefem Gočárem pokračoval v dotváření města podle doplněného regulačního plánu. Jen v letech 1926 – 1934 bylo postaveno 218 budov, z toho 25 veřejných. Pozornost byla věnována i letecké dopravě. Počátkem třicátých let bylo zřízeno nejprve vojenské a následně i civilní letiště jako součást plánované mezinárodní letecké linky Paříž – Varšava – Moskva. V roce 1939 se Pilnáček rozhoduje setrvat spolu s ostatními zastupiteli města ve funkci a předejít tak správě města německými okupanty. Pod silným tlakem událostí v roce 1942 odstupuje z funkce. Městu ještě odkazuje finanční prostředky z účtu, kam ukládal plat starosty.

Franz Heger, vládní komisař pro město  1942–1945
Do funkce byl formálně jmenován v roce 1942 jako vládní komisař pro město Hradec Králové, potom se však podepisoval – aniž byl do funkce zvolen – jako starosta města. V čele radnice zůstal tři roky, v této době se již nevedou žádné zápisy rady ani zastupitelstva, takže i jeho činnost zůstává zahalena. V květnu roku 1945 se pokouší prchnout do amerického zajetí. Je však zadržen v Jindřichově Hradci, kde za nevyjasněných okolností umírá 20. května 1945.

(Zdroj: ZIMMERMANN, Petr. Radnice v Hradci Králové: její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850-1998)

Štítit se politiků je v módě. Bohužel
…jsem nezávislý a jdu do politiky bojovat proti politikům: to je heslo společné pro většinu kandidátů letošních radničních i senátních voleb.  Politiky přece dnes nemá nikdo rád. Je módní se jich štítit. Je nezdvořilé dělat politiku. Podle takového pravidla by doktoři měli opravovat střechy, tesaři řídit autobusy, zámečníci pěstovat jablka…
Lidská společnost se ale posouvá kupředu, protože dobrý řidič sedí za volantem, doktor v ordinaci a chemik v laboratoři. A rozhodne-li se učitel vést město jako starosta, musí se stát politikem a přiznat to. Jinak lže. Řídit město nebo postavit střechu není za odměnu. Je to řemeslo, práce. Zatímco špatnou střechu pozná každý po první zimě, výkon politika jedna zima neodhalí. Je to složitější a namáhavější. Proto je v dnešní klipové době těkající po facebooku politika nenáviděná profese. Proto se spoustě lidí k volbám nechce.
Jednou z mála radostí, kterou si může při volebních oslavách demokracie volič opravdu užít, je svoboda. Ta trvá v naší zemi už 25 let. To je v českých zemích rekord. Po tak dlouhou dobu neměli svobodné volby ani za první republiky. O budoucnosti svobody a demokracie rozhodují právě politici. I proto je potřebujeme. Stejně kvalitní jako dobré pokrývače, skláře nebo sadaře. Východočeši, vyberte dnes a zítra ze svých sousedů ty nejlepší!
(Imrich Dioszegi, šéfredaktor)

Anketa: Zeptali jsme se dětí - Kdo je starosta a co dělá?

Filip Marek, 5 let, Hradec Králové – Slatina:
Starosta je pán, který se stará třeba o kravičky. Taky to může být pán, který něco hlídá, jako třeba koníčky nebo mašinky.

Viktorie Žďárská, 5 let, Náchod:
Starosta je takový kníže našeho města. Pracuje na radnici a dělá důležitý papíry. Taky musí říkat, kde se bude stavět a co se bude stavět.

Veronika Fejfarová,6 let, Vitiněves:
Starostu máme, říkáme mu Pepa. Je to takovej pán, který dělá, co chtěj lidi, a pak někomu řekne, ať to udělá. Všechno prostě řídí.

Vendulka Vaňková, 5 let, Odolov:
Kdo je to starosta? Jééééé, tak to já teda vůbec nevím. Co by tak mohl takový pán dělat? Když je starosta, tak se asi o něco stará, no.

Kateřina Barvířová, 8 let, Jaroslav:
Starosta? To jsem ještě nikdy neslyšela, já vůbec nevím, kdo by to mohl být. Asi to ale bude pán, který má takovou práci, kde je hodně starostí.