Obnovu mlýna podpořil také historik a památkář Sixtus Bolom-Kotari. Podle něj by ve snaze mohl pomoci i fakt, že za války se v objektu schovával před nacistickým režimem slavný Proboštův betlém, který je národní kulturní památkou. „Přesně takové věci by měly být v žádosti. Památkou se může stát totiž také budova, která je spjatá s nějakou historickou událostí.Ministerstvo původně pravděpodobně nemělo všechny podklady, protože říkají, že se jedná o budovu z 20. let 20. století. To ovšem není pravda, protože z jeho pozoruhodných stavebních prvků, které se dochovaly dodnes, stojí za pozornost plastická omítková výzdoba fasád a štítů starší části, částečně se zachovaly původní okna a dveře z přelomu 19. a 20. století," vysvětlil Bolom-Kotari. O tom, že je mlýn starší, svědčí také mapy z 18. století.

Definitivní ortel nad mlýnem pronesli zastupitelé  na konci března. Většina zástupců města odmítla další diskuzi i případné referendum ve spojení s konáním voleb do krajského zastupitelstva „Město v souladu s platnými usneseními zastupitelstva zadalo zpracování dokumentace bouracích prací. Termín dokončení by měl být počátkem července. Poté město podá ohlášení o odstranění stavby na stavební úřad," potvrdil starosta Třebechovic pod Orebem Jiří Němec.

Studie ukazuje potencionální silnici včetně parkovacích míst, která by měla vzniknout po demolici Hajnišova mlýnu. Třebechovice pod Orebem tím chtějí vyřešit problém s parkováním a usnadnit cestu autobusům k zimnímu stadionu.

Mlýn vadí autobusům při vjezdu ke stadionu

Projektová dokumentace a samotně odstranění Hajnišova mlýnu by měla městskou kasu přijít na 1,6 milionu korun. Hlavním argumentem města, proč budovu zbourat, je nutnost dodržení studie T5p, kterou schválili zastupitelé před šesti lety.

Zastaralá studie?

Ta už se ale podle opozičních zastupitelů zdá zastaralá a nepotřebná. „Tvrdit, že o demolici bylo rozhodnuto před šesti lety na základě studie, která již není aktuální, je spíše výmluvou," vysvětlil opoziční zastupitel Vladimír Derner.

Podle radnice je ale demolice mlýnu nutná  pro bezpečné řešení dopravy v centru města. „Na jeho místě je podle schválené územní studie T5p vjezd do lokality Na Tvrzi na stávající parkoviště a zázemí centra města. Je to jediné místo s vyhovujícími rozhledovými poměry a jediný vyhovující vjezd do této lokality,"  řekl starosta Jiří Němec s tím, že stávající vjezd jednosměrnou ulicí Přemyslovou a výjezd jednosměrnou ulicí Pod Fortnou je na hranici bezpečnosti a plánuje se jejich přeměna na zónu pro pěší a cyklisty.

„Žádné jiné vyhovující řešení bezpečného vjezdu na parkoviště Na Tvrzi není známo," dodal starosta.

Zmíněnou studii před lety vytvořil architekt Pavel Kramář. Měl za úkol vytvořit parkovací místa v centru Třebechovic. „Dvě varianty byly s přístupem Na Tvrz přes náměstí. Pro autobusy ale není vhodné zajíždět k zimnímu stadionu. Lepší by bylo přidat místa pro autobusy na náměstí. Cesta místo mlýnu je jediným místem, kudy mohou autobusy bez problému ke stadionu zajet. Otázkou spíše je, jestli je to potřeba," řekl Pavel Kramář.

Další památky

Odpůrci bourání také poukazují na nedostatečnou snahu o zachovávání památek ve městě. To ale vedení radnice odmítá. „Mimo národní movité kulturní památky Třebechovického Proboštova betléma máme na území města  totiž nejméně třináct památkově chráněných objektů. A všechny, nejen ty ve vlastnictví města, si  jistě  zasluhují naši  zvýšenou pozornost. Zejména dvě hlavní dominanty Třebechovic, kostel svatého Ondřeje a kostel Božího Těla na Orebu," poukázal Němec.

Za aktivitou místních, kteří chtějí mlýn zachránit stojí také Klára Zdechovská. „Sešlo se hodně nápadů, co s objektem po rekonstrukci. Například by  mohlo vzniknout muzeum řemesel, kavárna, brusírna skla, denní stacionář a mnoho dalšího. Tím by se podpořil turismus, společenský život ve městě i místní podnikatelé," uvedla Zdechovská.

Vládnoucí koalice ale vidí nejen potencionální přínos, ale také náklady, které by budova odčerpala z městské pokladny. „Provoz případně rekonstruovaného a „nějakým" způsobem využívaného objektu jako například multifukčního centra by vyžadoval dotaci z rozpočtu města v řádu milionů korun ročně. Pro porovnání například příspěvkové organizaci Třebechovické muzeum betlémů poskytuje město ze svého rozpočtu na provoz muzea, informačního centra a kulturního domu dotaci ve výši 3,51 milionu korun ročně," zakončil starosta.