„Navazujeme na reformní školy, humanistické kořeny vzdělávání. Vojenský dril učení, který je v Čechách mnohdy silně zakořeněn, odmítáme," říká jeden ze zakladatelů unikátní ho vzdělávacího zařízení v Česku Jan Sýkora. Podobnou „základku" tady nenajdete, úspěšně ale funguje například v Německu, Nizozemí nebo Japonsku. A parta zapálených Hradečáků kolem Jana Sýkory chce tu úplně první v tuzemsku  zřídit právě v krajské metropoli. Fandí jim přitom  i vedení města – alternativnímu směru vzdělávání totiž tento týden dali zelenou  hradečtí radní. „Nic nenamítáme, aby v Hradci vyrostla základní škola s Jenským plánem. Děti vycházející ze školek typu Montessori tak budou mít kam přirozeně pokračovat," pochvaluje si náměstek primátora Milan Jaroš.

Letos patnáct dětí

Systém výuky má být v Hučáku pro děti co nejpřirozenější. Praxí zjistí, že čeština nebo matematika je všude kolem nás a vyplatí se ji umět. „Jeden celý den v týdnu vyrazíme na výlet. Děti budou počítat cenu jízdenek, učit se číst v jízdní řádu a tak podobně. Zkrátka prakticky fungovat. Každé ráno budeme také začínat tak zvaným ranním kruhem, kde si budeme povídat. Je to jako když přijdete ráno do práce a u kávy si povídáte s kolegou, co je nového. Děti tu potřebu mají taky," popisuje budoucí styl výuky Jan Sýkora. Denně se budou hrát společné hry a závěrem týdne pak čeká žáky nějaká slavnost.

Individuální plán

Každý žák také získá vlastní studijní plán, zvlášť týdenní, měsíční a roční. Důraz bude v nové základní škole kladen rovněž na jazyky, angličtinu bude učit rodilá mluvčí. „Se žáky navíc budou komunikovat děti ze smíšených manželství českých rodičů. Anglicky tak budou mluvit v naprosto běžných situacích, o což nám jde," doplňuje Sýkora.

Do oficiálního rejstříku by měla být škola zapsána až příští rok. „Všechna ta organizace je dost náročná. Jen vstup do rejstříku trvá opravdu dlouho, zájem ale je a my máme opravdu velkou chuť," prozrazuje Sýkora. První děti přesto stihnou přijmout už v tomto školním roce: „Maximálně letos v září vezmeme 15 dětí od prvňáčků po třeťáky. Přihlášených už jich máme deset," přibližuje Jan Sýkora. První „zahřívací" rok se bude učit v prostorách Slezské plovárny v Malšovicích. „Pak se uvidí, zatím stále hledáme místo, kde Hučáku bude dobře," říká s úsměvem Jan Sýkora.

Pozvolný růst

Škola podle něj poroste pozvolna, nejprve začnou 1. až 3. třídou, později přidají další ročníky, dokud nevznikne plnohodnotná devítiletka. „Hradec si rozhodně takovou školu zaslouží, první by určitě měla být tady," konstatuje Sýkora.

A proč zrovna Hučák? „Jsme škola, která se hlásí k Hradci a zároveň není sterilně tichá, zkrátka to v ní přirozeně hučí," říká s smíchem Jan Sýkora.

Pomoc s vybavením

Nadšení z příznivců školy doslova srší, staví ji doslova na zelené louce spolu s partou pedagogů i neméně zanícení rodiče.

Na svých webových stránkách tak poptávají téměř vše, co ke škole patří – shánějí židle, lavice, papíry  i psací potřeby. Pomoc uvítají od každého.

Jenský plán podporuje individualitu i školní pospolitost
• Jenský plán je alternativní pedagogický směr, založený německým profesorem Peterem Petersenem po 1. světové válce v Jeně podporující individualizaci i školní pospolitost.
• Žáci nejsou sestavováni do tříd podle věku, a až na některé úkoly ve výkonnostních skupinách tedy nepracují v homogenních třídách.
• Pracovní skupiny se nazývají kmenovými třídami, které odpovídají dvěma až třem třídám klasického systému. Petersen tak zamýšlel podpořit práci v menších skupinkách, kde si žáci navzájem pomáhají.
• Pracuje například s myšlenkou, že motivující učivo má žáka oslovovat a proto vycházet z jeho vlastních zkušeností a znalostí se vztahem k prostředí, ve kterém žije.
• Výuka je plánována v tzv. týdenních plánech vycházejících ze situace školy a zohledňujících rytmus života žáků.
• Jenský plán kombinuje čtyři hlavní formy vzdělávání, a to rozhovor, práci, hru a slavnost.
• Jenské učebny nevypadají jako klasické školní třídy, protože umožňují práci v malých skupinkách i individuální, volbu pomůcek přítomných na místě a také volný pohyb.
• Při výuce je na vhodné pomůcky kladen důraz – bývají přijaté jak z jiných alternativních školských směrů tak vyrobené učiteli mnohdy s pomocí rodičů, které umožňují žákovi rozvoj a zároveň kontrolu správnosti práce.
• Školy vzdělávající podle Jenského plánu dnes existují například v Nizozemí (přes 200), Belgii a Německu, kde byla obnovena i původní Petersenova jenská škola.
(Zdroj: Wikipedie)