I když jim osud možná zrovna nepřál, letošní Vánoce tu měli parádní. Domov dokáže připravit vždy krásné svátky, ale na pořízení dárků peníze už nezbývají. Už po šesté v řadě ale přispěla díky charitativní akci Stromeček splněných přání řada dárců. Stejně jako loni jich byly desítky. „Podstatou tradice je předání vánočních dárků dětem, které nežijí v rodinách a jejichž rodiče si vánoční dárky nemohou dovolit," vysvětluje za pořadatele Bohdana Kašparová.

I letos se podařilo zajistit finanční podporu, která bude věnována azylovému domu. Uspořádá se za ni výlet. „Dětem žijícím v tomto zařízení chybějí především zážitky a mnohé z nich na celodenním výletě nikdy nebyly. Cílem jarní výpravy bude Zámek Světlá nad Sázavou, který přislíbil organizaci pohádkového dne včetně občerstvení a zážitků," říká Bohdana Kašparová.

Kromě peněz na výlet se děti dočkaly desítek různých dárečků. Ty mohli lidé nosit před Vánoci k nazdobenému stromku do obchodního centra Atrium. Děti z domova tu svá přání společně se stručným příběhem, jak se dostaly do azylového domu na Pouchově, napsaly na lístečky, které byly pověšeny na stromečku. Dárce si tak jednoduše přečetl kartičku a koupil konkrétní dárek.

Vláček, auto nebo dětský kočárek?

A co si děti přály? Požadavky byly překvapivě velmi skromné. Někdo chtěl brusle, někdo dětský kočárek, jinému by největší radost udělal elektrický vláček, další si zase přál autíčko na ovládání.

„Děkujeme za projev dobroty, vnímavosti, děkujeme za dobré srdce všech, kteří dětem dárky koupili," děkuje všem dárcům Domov pro matky s dětmi. „Azylák", který provozuje Oblastní charita Hradec Králové, nabízí možnost přechodného ubytování pro maminky s dětmi, které ztratily domov. Laskavé prostředí azylového domu je přijme i s jejich dětmi a ony vědí, že na starosti a trápení již nejsou samy. Mnohé zde získají sebevědomí a naději, že život, který na ně čeká, zvládnou, a že jim ukáže již snad tu vlídnější tvář. Kromě bezpečného domova se mají možnost ženy učit i různým dovednostem. Například jak pečovat o sebe, o své děti, jak fungovat jako starostlivá máma.

Zařízení s počtem 64 lůžek patří mezi jedno z největších v republice, jeho kapacita je ale stále naplněna. Jen v loňském roce tu pomoc našlo 73 dospělých a 111 dětí.

Vánoce v azylovém domě? Pro paní Martu poprvé klidné svátky…

Marta se narodila jako druhé dítě. Mezi rodiči docházelo k častým hádkám, a tak si rodinného štěstí a pohody moc neužila. Situace se vyhrotila odchodem otce na Slovensko, kam si s sebou vzal jejího staršího bratra. Martu poté vychovávala babička, ke které se i odstěhovala. Velmi brzy začala pracovat v závodní kuchyni, kde se seznámila se svým nastávajícím manželem. Byla zamilovaná a prožívala krásné a šťastné období. Radost ještě umocňovalo narození syna Jakuba.

Marta neviděla a možná ani nechtěla vidět, jak se manžel mění. Nejdříve to byla občasná sklenka, a sem tam hádka. Jenže návraty domů v opilosti začaly být na denním pořádku. Křik, nedůvěra, podezírání se stávaly pravidelným rituálem. Domácí násilí přicházelo ve všech podobách. Došlo i na rány a facky. Strach byl tak veliký, že usínala s nožem pod polštářem.

Zcela vyčerpaná se paní Marta rozhodla po jednom z dalších ataků manžela vyhledat pomoc Intervenčního centra pro osoby ohrožené domácím násilím a posléze pomoc Domova pro matky s dětmi. Tam nyní přechodně bydlí se svým synem. Vánoce v azylovém domě jsou pro ně vůbec prvními, kdy se mohou cítit bezpečně a mohou si je s ostatními maminkami a dětmi v klidu užít. Marta si s pomocí pracovnice Domova našla brigádu a dál společně hledají možnost uplatnění v jejím oboru. V blízké době zamýšlí odejít z azylového domu a postavit se na vlastní nohy…  

(skr)