Na varování obyvatel v případě povodně nebo jiného ohrožení jsou obce dobře připraveny. Smůlu ale mohou mít neslyšící, kterým jsou sirény nebo rozhlas k ničemu.

V Hradci je systém varování postaven na klasických i mluvicích sirénách. Na ně navazuje postup dalších složek, například městské policie, která lidi varuje tlampači nebo osobně. „Tento systém jsme úspěšně využili při povodni na jaře roku 2006,“ řekl Václav Svoboda z magistrátu.

Podobné je to i jinde. Například v Třebechovicích, které nejčastěji ohrožuje voda z Orlice či Dědiny, má radnice k dispozici kromě klasických i mluvicí sirénu a bezdrátový rozhlas. Hlavně na rozhlas sázejí i Nechanice. Starosta Jiří Pechar sdělil, že do éteru může vstoupit i pomocí telefonu.

Problém by však mohli mít neslyšící. To, že jejich varování je problémem, přiznává i mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda. „Je to tak. Vznikla už však pracovní skupina, která se snaží najít způsob, jak hendikepované lidi o nebezpečí vyrozumět,“ uvedl. Lepší situace je v malých obcích, kde se lidé znají. „Nikoho takového tady nemáme. V úvahu by asi připadalo osobní varování,“ řekla starostka Čistěvsi Anna Ludvová.