Budovy společnosti v Hradci Králové vypadají na první pohled vcelku obyčejně. Jenže při podrobnějším zkoumání si uvědomíte, že v některých patrech chybí okna. Jedné budově tady říkají kvůli tomu „slepá“. Většina výroby totiž probíhá v temných prostorách.

„Výroba světlocitlivých materiálu musí probíhat za úplné tmy, nebo při ochranném osvětlení. Navzdory tomu, že hodně modernizujeme, musí někdy naši lidé pracovat prakticky poslepu,“ líčí peripetie výroby produktový manažer Vítězslav Krejčí. Někde se pak používají infrakuky, tedy v podstatě masky pro noční vidění. A aby se zabránilo zničení světlocitlivých materiálů, jsou v části provozů zakázané mobily.

Další zajímavosti je vidět za jasných dní. V areálu jsou častěji vidět sluneční brýle. Zaměstnanci si tak chrání oči před kontrastem slunce a tmy.

Firma měla v dobách největšího rozmachu v celé zemi 1500 zaměstnanců. Dnes tady pracuje 160 lidí. „Počet zaměstnanců po letech opět mírně stoupá. Naše výrobky vyvážíme do celého světa. Hlavní jsou pro nás trhy ve Spojených státech, Evropské unii, Rusku, nebo v Číně,“ říká jednatel společnosti Foma Bohemia Jindřich Puhlovský.

Ve firmě pracuje už 41 let. Dnes má Foma roční obrat 200 milionů korun a víc než třetinu tvoří právě klasické fotomateriály. „Zájem o ně klesal s nástupem digitální fotografie. Poslední zhruba 4 roky se pokles stabilizoval a věříme v růst trhu. Dnes je to pro nás asi nejzajímavější segment výroby.“

Společníci firmy 1934 až 1935.Společníci firmy 1934 až 1935.Zdroj: FOMA HK

Firma se staletou historií

Hradeckou Fotochemu založili v roce 1921 Gustav Bárta a Evžen Schier. Z Prahy je přilákaly dobré podmínky, které prudce se rozvíjející město nabízelo. Firma se začala záhy díky špičkové kvalitě prosazovat v celém světě. Za druhé světové války byla pod německou správou. Ve dne se vyrábělo pro německou značku Langebartels, v noci pak pro český trh. I po roce 1948 se Fotochemě dařilo. Díky vlastnímu vývoji přicházela na trh s konkurenceschopnými výrobky. Nejvíc ji po válce proslavily barevné filmy Fomacolor a pak také barevný inverzní film Fomachrom. Po roce 1989 se pak nástupníkem Fotochemy stala dnešní Foma.

Například u klasických filmů je firma na hranici výrobní kapacity a vděčí za to i mladé generaci fotografů: „Dosti často to jsou mladí lidé, kteří jsou zvyklí na rychlou fotku, ale láká je černobílý film. Chtějí zažít i dotyk s historií pomocí analogové fotografie,“ zamýšlí se manažer Fomy Vítězslav Krejčí. Foma proto dál investuje do nových technologií.

Klasická fotografie, byť často v kombinaci s tou digitální se stává řečí mladých „trendy“. „Klasická fotografie zažívá renesanci, objevu ji často mladší generace. Rostoucí trend cítíme především v USA, ale prodeje se rozjíždějí i na dalších trzích. V současnosti jsme v toto oboru světovou dvojkou,“ popisuje situaci Jindřich Puhlovský, jeden z 13 spolumajitelů firmy, která je ryze v českých rukou: „Naší výhodou je, že pro klasickou černobílou fotografií nabízíme kompletní sortiment. A mnohem víc než dříve se prodávají větší formáty fotopapírů.“

Technologie se příliš nemění. Přesto hradecká firma přichází s novinkami, jako je třeba materiál Retrobrom, který imituje teplý tón výsledné fotky z doby první republiky.

Nově se často kombinuje klasická a digitální fotka, vysvětluje Vítězslav Krejčí: „Lidé znovu zažívají dobrodružství, jak obraz doslova z ničeho vylézá ve vývojce. Je to vlastně odložená radost, dobrodružství objevování. Kouzlo má i specifická atmosféra temné komory, speciální osvětlení, nebo vůně chemikálií. Fotka je pak něco, čeho se můžete fyzicky dotýkat.“

Muzeum východních Čech otevírá stálou expozici.
KOMENTÁŘ: Po těžké noci přijde hezké ráno

Klasická fotografie má další velikou výhodu. Díky používaným materiálům garantuje kvalitu na sto a více let. Je to prostě technologie prověřená historií fotografie.

Klasické černobílé materiály tvoří dnes víc než třetinu obratu firmy. Zajímavá je ale i další produkce jako jsou technické rentgenové filmy například na kontrolu svarů. V Hradci se vyrábí také rentgenové filmy pro zubaře, nebo dozimetrický film, pro měření dávky radiace tam, kde se pracuje s rentgenovým zářením. „Tady jsme prakticky jediní, stále je to nejpřesnější metoda, jak měřit míru ozáření,“ vysvětluje Jindřich Puhlovský. Firma také vyrábí fólie pro daktyloskopii, nebo materiál pro zachycení povýstřelových zplodin pro kriminalistiku. Dodává je nejen české policii, ale také do Polska, Maďarska, nebo do Pobaltí.

Foma jako nástupce Fotochemy slaví letos 100 let od založení a bohatou historii společnosti připomíná až do konce března příštího roku výstava v Národním technickém muzeu v Praze.