Nejprve pracovala jako řadová knihovnice, ředitelkou se stala v roce 2002. Začínala v budově bývalé synagogy a v roce 2008 organizovala stěhování do moderní budovy u Moravského mostu, u jejíž náročné stavby byla od začátku a zdárně ji dovedla, přes mnohé problémy, k úspěšnému otevření.

Ve vědecké knihovně v Hradci Králové jste začínala v roce 1978. Jak se práce změnila?

Na konci sedmdesátých let byly téměř jedinou technikou psací stroje. Psaly se na nich záznamy knih, podle nichž si pak čtenáři knihy vyhledávali v klasických lístkových katalozích. Vypisovali si objednávkové lístky a každý měl obálku, kam se ukládaly lístky vypůjčených knih. V průběhu osmdesátých let začala automatizace, do knihovny jsme koupili první počítače a instalovali první knihovní systém.

CO SE V ROZHOVORU DÁLE DOZVÍTE

Další zlom musel být nástup internetu?

Díky němu si dnes čtenáři mohou vyhledávat knihy v online katalogu, třeba z domova nebo cestou do práce. Na začátku 21. století jsme začali digitalizovat regionální dokumenty, nejprve službou, později vlastními silami, takže dnes máme vlastní digitalizační pracoviště a rozsáhlou digitální knihovnu. Současní knihovníci, či spíše knihovnice si práci bez počítačů už nedovedou představit, ale změnily se i nároky na osobnost knihovníka. Musí umět nejen své „řemeslo“, ale také pracovat s informačními technologiemi, databázemi, sociálními sítěmi a v neposlední řadě umět naslouchat.

close Eva Svobodová vedla Studijní vědeckou knihovnu posledních 22 let. Teď končí. info Zdroj: Deník/Jiří Fremuth zoom_in Eva Svobodová vedla Studijní vědeckou knihovnu posledních 22 let. Teď končí.

V čem je Studijní a vědecká knihovna jiná než běžné knihovny?

Naše knihovna vznikla jako vědecká knihovna s právem povinného výtisku, tedy dostávali jsme od každé vydané publikace na našem území po jednom výtisku zdarma, a to až do roku 1995. Jeden výtisk periodik získáváme zdarma dodnes. Díky tomu a dostatečným finančním možnostem po roce 1995 jsme za téměř 75 let existence nashromáždili rozsáhlý fond odborné i krásné literatury, ze kterého mohou čerpat nejen studenti nebo vědci, ale i široká veřejnost.

Získané dokumenty uchováváme trvale, tím se lišíme od městských knihoven. Jsme krajskou knihovnou, důležitou součástí naší práce je koordinace metodické pomoci téměř čtyřem stovkám knihoven v kraji. Námi určené knihovny nakupují a rozváží do knihoven na vesnicích soubory nových knih, pomáhají s revizemi knihovního fondu a také pořádají spolu s námi pro knihovníky těchto malých knihoven vzdělávací kurzy. To vše za finanční podpory Královéhradeckého kraje v celkové výši 10,5 milionu korun ročně.

Jak rozsáhlý máte fond?

Náš fond čítá 1,5 milionu výtisků. Nabízíme kolem 4 300 titulů časopisů a novin včetně 30 zahraničních. Máme také normy, patenty, mapy a zvukové dokumenty. Část publikací je už jenom v elektronické formě. Samozřejmě máme i beletrii, především uchováváme první vydání českých knih a významná zahraniční díla. Beletrii si u nás dnes může vypůjčit každý. Nicméně počet doplňovaných výtisků je omezen. Krásnou literaturu ve větším množství nakupují především městské knihovny. Klíčový je pro nás fond regionální literatury. Regionální dokumenty doplňujeme ve větším počtu výtisků a v co největší úplnosti. Pokud nějakou publikaci v našem fondu nemáme, zprostředkujeme výpůjčku z jiné knihovny, včetně zahraničních.

Kolik publikací knihovně ročně přibývá?

Je to mezi 12 a 15 tisíci dokumentů. Záleží na rozpočtu knihovny v daném roce. Ročně vydáme na nákup 2,8 až 3,5 milionu korun. K tomu dostáváme zmíněných 4 300 titulů periodik zdarma.

Kdo jsou vaši čtenáři?

Registrovaných čtenářů máme 11 a půl tisíce. To jsou ti, kteří si půjčují knihy domů, nebo potřebují přístup do licencovaných databází, nebo si žádají další služby, jejichž využívání je podmíněno registrací. Téměř polovina z nich jsou středoškolští a vysokoškolští studenti. Sedm procent tvoří čtenáři nad 60 let a ostatní jsou lidé v produktivním věku. Do naší knihovny ale může kdokoliv, vůbec nemusí být registrovaným uživatelem.

Jaký je zájem o knihovnu?

Máme velkou radost, že se nám po covidu návštěvníci vrací. Za rok 2023 jsme měli víc než 140 tisíc fyzických návštěv a návštěvnost dále roste. Čtenáři si zde mohou půjčit dokumenty, přečíst odborná periodika, zájmové časopisy, nebo si tady mohou jen tak pobýt. Hodně lidí má zájem o naše vzdělávací akce. Nabízíme  službu Osobní knihovník, kdy zájemce opravdu osobně provedeme a vysvětlíme vše, co je třeba. Pomáháme studentům, kteří píší bakalářské, či diplomové práce. Žádané jsou také rešerše na různá témata. Povídáme si s našimi návštěvníky, radíme jim, jak najít knihy i informace. Stále přicházejí do knihovny lidé, pro něž je osobní kontakt velmi důležitý. Na druhé straně je velký zájem o naše online služby, loni jsme měli 492 tisíc online návštěv.

Jak bude vypadat knihovna budoucnosti?

Knihovny se budou rozvíjet jako komunitní centra obcí a měst. I my jsme v nové budově vytvořili prostory pro setkávání. Máme velký konferenční sál, učebny, galerii a další dva výstavní prostory. Probíhají zde přednášky, workshopy a výstavy. Máme také studijní boxy, kde může člověk v klidu studovat buď sám, nebo v menší skupině. Knihovny jsou a i nadále budou posilovat svou vzdělávací roli. Naše knihovna má vzdělávací programy pro veřejnost, pro školy, dokonce i pro děti z mateřských škol. Na druhé straně stále větší část svých služeb budou knihovny realizovat online, jak už jsem zmiňovala. Velké knihovny budou budovat své digitální knihovny, bude přibývat zdigitalizovaných dokumentů, které mohou lidé studovat online z domova. Budou vznikat samoobslužné knihovny, kde část nebo i většinu provozní doby nebudou přítomni knihovníci a čtenář se obslouží sám, vstup bude možný třeba na čipovou kartu. Ve světě, například ve skandinávských zemích, už takové knihovny fungují. V Česku je první vlaštovkou Kiosek, pobočka Městské knihovny v Praze v obchodním Centru Černý Most.

Už dnes ale čtenář ani nemusí do knihovny vůbec chodit.

Je to tak. Registrovaní čtenáři si knihu mohou objednat online, vyzvednout si ji ve výdejním boxu u knihovny a vrátit ji do biblioboxu. Na dálku mohou číst elektronické i digitalizované dokumenty nebo vyhledávat v databázích. Ale na druhou stranu nám přibývá návštěvníků, kteří si do knihovny přijdou sednout, číst časopisy nebo studovat. Cení si klidné a příjemné atmosféry. Často si ani nic nepůjčí, studují své materiály.

close Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové info Zdroj: SVKHK zoom_in Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové

Nemůžu se nezeptat na perly Vaší knihovny?

Nejstarší knihou v našem fondu je Bible benátská z roku 1506. Starých tisků máme necelé čtyři tisíce, tyto dokumenty lze studovat pouze v knihovně, domů je nepůjčujeme. Velmi vysoko hodnotím naši digitální knihovnu, v současnosti obsahuje přes dva miliony zdigitalizovných stran regionálních dokumentů. A pokud bychom postavili všechny knihy z našeho fondu do řady za sebou, byla by dlouhá téměř 35 kilometrů.

Neodpustím si otázku, co nejraději čte ředitelka knihovny?

Já čtu hodně. Jsem nespavec (směje se), takže když nemůžu spát, tak čtu. Mou vášní jsou detektivky, pro mě je klasika například Dick Francis. Nehledám v tom žádnou hloubku, je to prostě pěkné počtení.