Příprava na stavební práce již přinesla archeologické nálezy a další by mohly následovat pří výzkumu, který bude rekonstrukci předcházet. Jak se náměstí v historii měnilo, jaký byl zdravotní stav středověkých Hradečanů, co mají vědci v hledáčku a které části měl pohřbít čas, vysvětlil v rozhovoru archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.

Které objevy na Velkém náměstí patří k nejzajímavějším?
U chrámu svatého Ducha se pod dlažbou nachází hřbitov, který tam je nejméně od počátků kostela, dnešní katedrály, tedy od 14. století. Není vyloučeno, že je ještě starší. Byl to hlavní městský hřbitov až do josefínských reforem. Je tam několik vrstev pohřbených jedinců z řad Hradečanů. Když se tam v roce 2010 prováděl výzkum v rámci přípravy rekonstrukce náměstí, získali jsme z kosterních pozůstatků zajímavá data týkající se zdravotního stavu Hradečanů.

V jaké byli obyvatelé města kondici a z které doby jejich pozůstatky pocházejí?
Jsou z období od 14. do 18. století, přesnější datování nebylo většinou možné. Byl tam třeba jedinec postižený syfilidou, objevovaly se nemoci páteře, na kostech jsme zaznamenali stopy po zhojených i nezhojených sečných zraněních. Na některých kosterních pozůstatcích byly i stopy po podvýživě. Získali jsme pestré poznatky, díky nimž se obohatil náš obraz o hradecké populaci. Jednalo se o obyvatele vnitřního města, tedy z dnešního pohledu příslušníky vyšší a střední třídy. Ani oni nebyli ušetřeni nemocí a následků válečných událostí.

Sdílená zóna pro chodce, cyklisty i automobily, zeleň, nové osvětlení či zázemí pro konání akcí. Nejen tyto prvky přináší nový koncept studie rekonstrukce Velkého náměstí v historickém centru Hradce Králové. Město chce původní projekt upravit a doplnit o
Průlom po letech sporů? Hradec představil novou podobu Velkého náměstí

Které epidemie a války je takto poznamenaly?
Vzhledem k tomu, že nebylo možné kostry přesně datovat, je otázka, které události známé z historických pramenů byly příčinou. Nevíme tak, zda třeba podvýživa souvisí s velkým hladomorem na počátku 70. let 18. století. Podobné je to s poraněními souvisejícími s válečnými událostmi. Nabízí se třicetiletá válka nebo pruské obsazení města v 18. století a podobně.

Objevili jste něco, co vás zvláště překvapilo?
Byly tam zastoupeny všechny věkové skupiny od malých dětí až po jedince, kteří se mohli dožít šedesáti let i více, což bylo poměrně slušné stáří. Velice zajímavý byl nález kosterních pozůstatků velice malého dítěte. Nalezli jsme je totiž vně hřbitovní zdi, která vymezovala areál hřbitova. Důvodem, proč bylo pohřbeno mimo posvěcenou půdu, mohlo být to, že nebylo pokřtěné. V areálu hřbitova jsme našli i stopy po rodinných hrobkách. Podařilo se nám narazit také na některé zaniklé stavby, které stály po obvodu hřbitova.

A co další nálezy z minulosti bádání na rozsáhlé ploše náměstí?
Byla jich celá řada. Zajímavé byly doklady zařízení pro zásobování vodou, jednalo se o trasy vodovodů, studny nebo pozůstatky kašny ze 15. století, která stála před bývalou radnicí. Byla u ní i studna a pumpa. Právě takzvaná Jiříkova kašna byla velice pozoruhodná, ovšem její dobové vyobrazení se nedochovalo. Známe pouze její popisy, které ukazují, že to byla naprosto mimořádná gotická stavba s bohatou sochařskou výzdobou včetně sochy svatého Jiří. Zanikla v 18. století a byla nahrazena jednodušší kašnou, která byla po dalších přestavbách odstraněna před druhou světovou válkou.

Je šance kašnu nebo její části vypátrat? Třeba ji najde právě vaše generace archeologů.
Doufáme, že se její pozůstatky podaří nalézt, máme je takzvaně v hledáčku. Šanci budeme mít právě při výzkumu před rekonstrukcí náměstí. Mohou být v místech, kde stála, ale také jinde. Nevíme bohužel, kam byla suť odvezena, a kde přesně by mohly pozůstatky soch být.

Ochoz Bílé věže dnes chrání pískovcová zídka a ocelové zábradlí.
Sebevrahy měla na Bílé věži zastavit síť. Město se ale nedohodlo s památkáři

Máte „políčeno“ i na další místa či nálezy, o kterých víte, ale dosud nebyly objeveny?
Je jich více. Rekonstrukce by mohla přinést nové informace o některých nálezech, o kterých máme zprávy z 19. a první poloviny 20. století. Jedná se například o oblast u domu U Špuláků nebo okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se našly hroby a kostry, které zatím nemůžeme spojit s žádným známým hřbitovem nebo pohřebištěm. Nevíme ani, o jak staré nálezy se jedná, zatím nám nezapadají do našich znalostí o vývoji města.

Odkdy má náměstí současnou podobu?
Ve 13. století došlo k přeorganizování zástavby, bylo vyměřeno dnešní náměstí a parcely, na kterých vznikly domy, které jsou na náměstí a v přilehlých ulicích dosud.

Zatímco dnes se jedná o poměrně rovnou plochu, kdysi bylo hradecké návrší daleko členitější, jak vypadalo?
Ve východní části byla terénní deprese, která byla postupně během zhruba dvou staletí zasypávána a terén se vyrovnal. Můžeme tam najít pozůstatky po tehdejším provozu. Máme doklady o zpevňování terénu pomocí dlažeb nebo dřevěných konstrukcí a jsou tam pod úrovní terénu i stavby, boudy, které sloužily trhovcům. Vrstvy úprav se poměrně rychle zanášely odpadem. Neznamená to, že by se tam cíleně navážel, ale postupně se tam hromadil každodenním provozem. Každopádně skýtá velké množství archeologických nálezů.

Co se tam podařilo objevit?
Často jde o věci, které tam lidé ztratili. Je to bohatá pokladnice různých drobných nálezů, například mince, součásti oděvů, prsteny, nože a jejich pochvy, části zbraní a nástrojů, ševcovská šídla, ostruhy a podkovy, hračky, závaží, odřezky úsní, rozšlapaná keramika a podobně.

Z toho vyplývá, že to byla frekventovaná část náměstí…
Ano, nebyl to žádný prázdný plac, ale živé místo, hojně navštěvované díky tržnímu provozu a komunikacím. Jsou tam i starší nálezy z doby, kdy to nebylo veřejné prostranství, ale stála tam zástavba související s dobou před vznikem města, kdy tam bývalo pravěké a slovanské hradiště. Jsou tam stopy po srubových stavbách, dvorcích a podobně z 10. až 12. století.

Vedení Hradce Králové podepsalo memorandum o spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou.
Jak využít hradecká náměstí? Město si nechá poradit od studentů pražské UMPRUM

Jak si mohu představit původní místo, které bylo postupně zasypáno a jak se měnil reliéf hradeckého návrší?
Nebyl to nějaký hluboký příkop. Tehdejší návší si můžeme představit jako rozbrázděný kopec, který měl několik dílčích vrcholků, mezi nimiž byla snížená místa. Jedním z vyvýšených míst bylo okolí dnešní katedrály, druhým byla oblast Malého náměstí, respektive Kavčího plácku a třetím byl prostor budoucího hradu. Spolu se sníženými místy mezi nimi přirozeně členily návrší na několik částí, což se odrazilo i v organizaci města. V severozápadním cípu tak vznikl hrad, na dvou dalších Velké a později Malé náměstí. Prostor mezi vyvýšeninami byl ve 13. století a na počátku 14. století postupně zarovnáván přirozeným procesem, protože se tam kumuloval odpad a terén tam rostl rychleji.

V jaké době se terén vyrovnal do současné podoby?
V zásadě se dá říci, že již ve 14. století byly terénní rozdíly z většiny zarovnány a návrší mělo obdobnou niveletu jako dnes. Je to patrné při pohledu na vstupy do historických domů, katedrály či kaple svatého Klimenta.

Dá se říci, kdy náměstí zažilo největší rozkvět a kdy naopak nebyla doba příznivá?
Přirozeným centrem města bylo od 13. až do 20. století. Pochopitelně byla období, kdy bylo poškozeno požáry, kterých bylo mnoho, ale z většiny z nich se rychle vzpamatovalo a domy byly opraveny. Situace se pochopitelně změnila po zrušení pevnosti, kdy začala rozsáhlá výstavba pod starým městem. Hradec se rozrůstal zejména směrem k nádraží. Postupně vznikla nová náměstí, jádro města se částečně posunulo na pravý břeh Labe a Velké náměstí tím přišlo o svoji výlučnost.

Spolupracujete s architekty na přípravě rekonstrukce Velkého náměstí?
Samozřejmě. Při rekonstrukci by se mělo počítat s tím, že nálezy na náměstí jsou a že její součástí bude i výzkum v místech, která budou pracemi zasažena. Důležité je i to, aby rekonstrukce neměla zásadní vliv na dochované situace, respektive aby i po ní zůstaly archeologické situace co nejméně narušené. Projektanti si to uvědomují a nepochybně k tomu bude přihlédnuto. Spolupracujeme, konzultovali jsme s nimi i starší studie rekonstrukce, komunikace s navrhovateli architektonického řešení probíhá již delší dobu.

Hradec Králové má novou vizuální tvář, včetně nového loga, které vychází z hradeckého heraldického znaku.
Nové logo Hradce Králové ocenil i historik z konkurenčních Pardubic

Jak dlouho potrvá archeologický výzkum?
To se dnes nedá říci. Bude záležet na organizaci stavby, její etapizaci a konkrétních místech, kde bude probíhat.

Rekonstrukce náměstí se plánuje dlouho a diskuze o její podobě byly dramatická. To však není u hradeckých staveb nic nového. Protestovalo se i proti muzeu, na náměstí provázela kritika třeba stavbu dnešní Galerie moderního umění nebo Gočárova schodiště. Dá se to srovnávat?
Tak rozsáhlá rekonstrukce Velkého náměstí je v dějinách města vlastně první. Se solitérními stavbami se řešení celého prostranství asi nedá poměřovat. Je pravda, že některé ve své době době vzbuzovaly otázky a kontroverze, nicméně radikálních zásahů bylo staré město až na výjimky ušetřeno.

O které výjimky se jedná?
Například v areálu bývalého pivovaru vznikly v 60. až 80. letech nepatřičné stavby. Je však potřeba říci, že radikální plány velkých zásahů nebyly jen v době socialismu, ale i za první republiky.

Můžete být konkrétnější?
Počítalo se třeba s asanací zástavby na části Malého náměstí a v severní části historického jádra Hradce. V rámci plánů na oživení starého města se uvažovalo také o rozšíření ulic Mýtské a v Kopečku, což by znamenalo likvidaci stávající zástavby. Domy po obou stranách by podle tehdejších studií musely ustoupit. Uvažovalo se i o tom, že by hlavní komunikace na Velké náměstí vedla ze severní strany, tedy od divadla. V plánu bylo třeba i zbourání důstojnického domu číslo 81 u Adalbertina. Existovaly i návrhy staveb, které by tam vznikly.

Architekti navrhují vytvořit v historickém jádru sdílenou zónu s rovnocennými podmínkami pro chodce, cyklisty a řidiče.
Hradec využije novinku v dopravě. Historické centrum budou chodci sdílet s auty

To zní dost dramaticky, takové změny by historické jádro výrazně změnily.
Ano, byly by radikální. Důvodů, proč k tomu nedošlo, bylo více, jedním z nich bylo vypuknutí druhé světové války. To je však už otázka pro někoho, kdo se zabývá 20. stoletím.

Bourání by se nejvíce dotklo severní strany historického jádra Hradce. Jak kdysi vypadala?
Podobně jako v jiných částech starého města byly parcely maximálně zastavěny. Za hlavními domy se nacházela další zástavba na dvoře, různé převážně nepodsklepené přístavky, stáje, zadní domy, některé stály na bývalé hradbě nebo k ní byly přistavěny. Z tehdejšího i dnešního hlediska to byla hygienicky závadná zástavba, byla tam velká koncentrace lidí žijících v nevhodných podmínkách. To bylo zejména v době, než došlo k rozsáhlé výstavbě mimo náměstí a okolí. Tehdejší záměry souvisely i s ozdravením starého města a jeho znovuzapojení do městského organismu. K částečné asanaci nakonec došlo zejména v 60. a 70. letech, netýkala se však předních domů, ale právě zmíněných objektů ve dvorech.

Tím, že se historické jádro zachovalo, bylo již v 60. letech vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Získalo tak ochranu a mohlo se dochovat v kompaktním stavu bez velkých narušení. Dnes patří k nejhodnotnějším památkovým souborům v republice. Týká se to nejen staveb na povrchu, ale i archeologických situací. Archeologické nálezy jsou nedílnou součástí historického podloží. Když mluvíme o tom, že máme katedrálu, biskupství nebo jezuitskou kolej, je třeba dodat, že se to týká i nálezů, které jsou pod nimi a okolo nich. Sice nejsou vidět, ale jsou stejně hodnotné. Je to dědictví, se kterým bychom měli uvážlivě pracovat i v budoucnosti.

Mohlo by vás zajímat: Hradecký archeolog odkrývá historii soupeření s Pardubicemi. Je to fenomén, říká

Zdroj: Stanislav Ďoubal