„Byl jsem se podívat na Hradeckou rallye a veteráni mě vyloženě uchvátili. Když to viděl můj otec, tak se rozhodl koupit mi k 18 narozeninám prvního veterána,“ prozradil Jiří Dražka.

Dodává, že v roce 1978 sehnat šikovného řemeslníka v oboru, který by zvládl dát auto dohromady, bylo téměř nadlidským úkolem. „Tuto aerovku jsme koupili od 80letého architekta, který si chtěl koupit trabanta, aby se konečně na stará kolena pořádně svezl,“ říká s úsměvem. Dodal, že si v ní přivezl i nejstarší dceru s manželkou z porodnice. V dnešní době je majitelem několika i vzácných kousků vozů Aero. „Mám je rád, jsou mojí drogou. Pokaždé si říkám, že tenhle je už poslední, a zatím to nikdy nevyšlo,“ uvedl.


Rád by si ještě pořídil otevřené Aero 50. Jak sám říká, motor nádherně brumlá. „Manželčiným mazlem je ale Aero 500 z třicátého roku. Já je mám rád všechny stejně. Je to jako s dětmi,“ uzavírá.