Provozovatelé psích útulků, městští strážníci, ale i starostové obcí, ti všichni by uvítali povinné čipování psů. V mnohém by jim to ulehčilo práci a na druhou stranu by to byl tolik potřebný bič na nezodpovědné majitele či trýznitele zvířat.

„Často se nám do útulku dostane zbědované zvíře, které se několik dnů bezcílně toulá, pokud bychom ho identifikovali, najít jeho pána by byla hračka,“ uvedla Edita Lábíková, která provozuje smiřický útulek.

Odpovědnost za nalezené psy nese obec, na jejímž území se zvíře najde, úřad se o něj pak musí postarat, což s sebou nese finanční zátěž spojenou s dopravou a nebo umístěním. Špatné zkušenosti obzvlášť se psy vyhozenými z auta má starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil.

„Zřídili jsme dva kotce, musíme platit veterináře a krmení,“ uvedl s tím, že má zkušenosti i se starosty malých obcí, kteří v touze zbavit se odpovědnosti za nalezence, odvezou psa na území města s útulkem. Čipování by ulehčilo práci i městským strážníkům a republikové policii při hledání lidí, kteří své svěřence trápí a týrají. Mají na ně páku v podobě zákona proti týrání zvířat, za jehož porušení může jít obviněný pykat za mříže až na pět let.

Strážníci se s upozorněním na možné trápení zvířat občas setkají. „Lidé nám volají, že vidí například psa zavřeného v autě delší dobu. Když dorazíme na místo, většinou zjistíme, že má zajištěn přístup k vodě i vzduchu a majitel se zpravidla za chvíli vrátí,“ řekla Eva Čížková, mluvčí Městské policie v Hradci.
Povinného čipování se zastávají i ochránci zvířat. Tělo psa podle nich vpravení centimetr velkého válečku nijak neohrozí.

„Trápí nás spíš čipování, například veverek či plchů, které musí záchranná stanice provést, aby učinila zadost předpisu o evidenci zvířat. Tam už je to vzhledem ke konstituci zvířete dosti velký zásah do organismu,“ řekl David Číp z Českého svazu ochránců přírody v Jaroměři.