Minulý týden o tom rozhodlo Ministersto kultury, které ji na seznam zapsalo jako soubor domu spolu s pozemkem i oplocením. „Stavba si přes pozdější změnu svého využití zachovala do současnosti velké množství původních prvků a konstrukcí a areál vily jako celek je velmi dobře dochován,“ uvedl mluvčí hradeckého magistrátu Petr Vinklář s dodatkem, že vila čp. 824 z roku 1932 je součástí prvorepublikové blokové zástavby vycházející z Gočárova regulačního plánu Hradce Králové a stojí v západním cípu městské památkové zóny ve Střelecké ulici. Autorem návrhu a zároveň stavebníkem vily je významný funkcionalistický architekt Oldřich Liska, který v Hradci Králové navrhl mimo jiné i původní městské lázně na Eliščině nábřeží. Objekt byl navržen a do roku 1947 také užíván jako obytná vila s projekčním ateliérem. Po válce prostory domu i zahrady využívala mateřská školka, v devadesátých letech byla pronajímána politickým stranám. V současné době budova slouží jako sídlo Živnostenského úřadu Magistrátu města Hradce Králové.

Podnět k zapsání vily na seznam kulturních památek podal v dubnu 2016 její současný vlastník – město Hradec Králové, žádost podpořil Královéhradecký kraj a Národní památkový ústav.

Noclehárna hradecké charity pro bezdomovce.
Noclehárna na letišti hlásí plno. Ale další lidi neodmítne

Architekt a urbanista Oldřich Liska objekt navrhl a postavil pro vlastní bydlení a pro projekční kancelář ve funkcionalistickém slohu. Má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží, obytnou střechu, součástí objektu je malá zahrada s bazénkem a s oplocením. V přízemí byla umístěna kancelář a v patře bylo vlastní bydlení. „Vila je příkladem kvalitního architektonického řešení, které je v souladu s urbanistickou koncepcí a je zachován s vysokým počtem autentických prvků, jako je konstrukce objektu, fasády, interiéry - vstupní hala se schodištěm a zábradlím, vnější okna a dveře či oplocení. Unikátní jsou posuvná ocelová okna s ocelovou špaletou v patře objektu, která jsou po obnově,“ říká vedoucí odboru památkové péče města Hradce Králové Jan Falta. Jednalo se o experimentální konstrukci navrženou architektem Liskou – okna - jak rámy, tak i křídla - jsou na místě složena z jednotlivých prvků - pásků a úhelníků za použití tisícovek vrutů. „Výrazným uměleckým prvkem v interiéru objektu je krb s obkladem s barevnými úzkými pásky, které mají svůj „otisk“ i na vstupní části fasády. Je zachováno oplocení objektu a v náznaku je rekonstruováno i uspořádání zahrady,“ dodává Jan Falta. Město jako stávající vlastník provádí pravidelnou údržbu tak, aby zůstaly zachovány architektonické a památkové hodnoty jak vlastní stavby, tak i celého areálu.

Ministerstvo kultury ve svém rozhodnutí mimo jiné uvádí: „Soubor Liskovy vily splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku, neboť se jedná o příklad kvalitní dobře dochované funkcionalistické stavby významného královehradeckého stavitele a urbanisty. Vila vystavěná v roce 1932 byla navržena tak, aby vyhovovala nárokům a potřebám vlastníka, kterým byl samotný architekt Liska, proto zde kromě obytných prostor byla také projekční kancelář s kreslírnou, archivem a garáží. Segmentové prohnutí stavby respektující tvar významné městské komunikace dokládá architektův cit a vnímání i pro širší oblast sídelní struktury. Stavba je výrazně vertikálně i horizontálně členěna a její hmotu potrhuje fasáda se střídajícím hladkým světlým provedením a tmavými obklady evokujícími cihly, které jsou pro město Hradec Králové typické.“ Ministerstvo dále poukazuje na skutečnost, že se zde do současnosti dochovala řada původních konstrukcí a prvků a architektonický výraz celé stavby doplňuje oplocení zahrady, které je vyvedeno ve stejném materiálu a barevném provedení jako exteriérové ztvárnění domu a společně tak tvoří jednotný celek.

Ulice Zámostí je ostudou Malšovic. Přitom v ulici sídlí stacionář pro seniory i Farmaceutická fakulta.
Díry v silnici a soudní tahanice. Malšovická ulice Zámostí čeká na rekonstrukci

Oldřich Liska (1881-1959), absolvent uměleckoprůmyslové školy v Drážďanech, působil v Hradci Králové v letech 1908-1947 jako městský architekt a měl zde rovněž soukromou projekční kancelář. Z jeho četných projektů realizovaných na území města vyniká vedle budovy Městských lázní právě vlastní vila ve Střelecké ulici. Uvedená stavba je připomínána téměř ve všech publikacích zabývajících se moderní architekturou, a to nejen na území Královéhradeckého kraje. Vila je mimo jiné označována za vrcholnou ukázku jeho puristicko-funkcionalistické tvorby třicátých let.