Královéhradecké vily. Stavby, okolo kterých každodenně chodíme, ale historii, současné majitele ani bližší informace většina lidí nezná. Hradecký deník chce tyto chlouby krajského města blíže představit v novém seriálu. Ten čtenáře seznámí s jejich historií i současností.
Jednou z takových staveb je i Wiplerova vila stojící více než sto let na Orlickém nábřeží. Novorenesanční stavba, která přežila obě světové války, za první republiky se stala cílem zlodějů a v současné době je stále v majetku rodiny Wiplerů. Stavba se chlubí třemi patry se 13 pokoji, nechybí ani věžička.

Chtěli vytvořit dojem zámeckého prostředí

Vila pro gymnaziálního profesora Karla Wiplera byla v roce 1902 postavena na rohové parcele, a to hradeckým stavitelem Václavem Rejchlem starším. Ten se také podílel na stavbě Husova domu na Malém náměstí, nádraží v Kuklenách a na mnohých dalších stavbách na Hradecku.

Stavba Wiplerovy vily Rejchlovi trvala jeden rok. Do uliční fasády autor situoval hlavní rizalit zakončený typickým renesančním štítem. Fasáda je zdobena psaníčkovou sgrafitovou bosáží, na věži je lunetová římsa a společně s datem výstavby nápis: ,,Opatruj bůh dům tento i ty kteří v něm obývají“.

V podlaží se nachází centrální podlouhlá chodba, ze které se vstupuje do všech místností. Již od samého počátku byl dům navržen pro dvě rodiny, které čítaly sedm členů.

Ve druhém patře je luxusnější byt, který má všechny pokoje do ulice propojeny dveřmi v jedné ose, což navozuje pocit zámeckých prostor.

V interiéru autor použil zdobné prvky, jako štukové rozety a kované zábradlí. Kovářské prvky, jako oplocení, hrotnice věže a korouhvičky na štítech, jsou dílem hradeckého kováře Rabase.

Zajímavě řešené dešťové svody vnitřkem domu umožnily zachovat architektonicky výtvarnou čistotu fasád. "V říjnu jsme opravili za dvanác tisíc korun věž, ale opravu by si zasloužily i další části," uvedl současný majitel Jan Wipler, který před odchodem do důchodu pracoval jako archivář.

Objekt láká turisty a také zloděje

Dům upoutává kolemjdoucí svým vzhledem i mohutností. Současný majitel chrání omítku se sgrafity loubincem tříprstým, který zasadil ze dvou sazeniček v 70. letech. Dodnes z něj tato popínavá rostlina činí jeden z nejzajímavějších domů na Orlickém nábřeží.

,,Turisté se zastavují a fotografují si dům. Na podrobnější informace se však většinou příliš neptají,“ přibližuje osmasedmdesátiletý Jan Wipler.
Monumentální vila oslovila svým vzhledem i zloděje, který si objekt před nedávnem vybral za svůj cíl. ,,Přeskočil plot a vlezl sem oknem. Nic ovšem nesebral, protože jsme si ho všimli, a on rychle utekl,“ dodává majitel, který má se zloději zkušenosti již z první republiky, kdy zde neznámý pachatel ukradl na tu dobu cenné prádlo a jídlo.

S nabídkou koupě za majitelem přišel před dvěma roky zájemce, který za dům nabízel sedm milionů korun. Měl však smůlu, Jan Wipler nemá v úmyslu dům prodat. Vždyť kromě něj zde bydlí další dva lidé a také čtyři kočky a pes. Po smrti by dům rád přenechal synovi.
Navzdory tomu, že vila je zachována – včetně interiéru a vybavení – v takřka nezměněné podobě, není dosud zapsána mezi kulturní památky.

TOMÁŠ TUČEK

Za využití knihy: Slavné vily Královéhradeckého kraje – Petr Ulrich a kol.
(text k vile: Blanka Adámková)