Stále platí: běda mužům, kterým žena vládne

„Bruselské“ úvahy o rovnoprávném zastoupení žen a mužů v politice nenašly na východě Čech úrodnou půdu.
Je to zřejmé už z pohledu na kandidátní listiny stran a uskupení usilujících o místa v parlamentu. Když hodně, tak nanejvýš 40 procent jmenovaných jsou ženy.

„Politika je těžká dřina, a my jí chceme své dámy ušetřit,“ řekl v žertu lídr jedné strany, který si vzápětí nepřál být jmenován. „Mohl bych odradit voličky, pro které je otázka genderu životním programem,“ poznamenal trochu s nadsázkou.
Každopádně ženy, vysílané do volebního boje, aby na listinách jeden pohledal.

Nejvíce jich voliči najdou na seznamu komunistů. Ze dvaceti nominovaných je osm žen, což v přepočtu činí 40 procent. Komunisté ženskou řadu posílili – v roce 2006 za ně kandidovalo 80 procent mužů.

Pětatřicetipro­centní zastoupení, konkrétně sedm z dvaceti, mají ženy, kterým do voleb dala důvěru Strana zelených. Při minulých volbách jich na listině zelených bylo o patnáct procent méně.

Zemanovci a ČSSD vybrali ze svého středu po šesti dámách, které by mohly zvládnout práci poslance. A to při plně obsazené kandidátce tvoří třicet procent. Sociální demokracie drží ženské zastoupení na stejné úrovni.

Ženám zřejmě letos více věří lídr lidovců Cyril Svoboda. Jeho tým tvoří čtvrtina žen. Není to mnoho, ale před čtyřmi lety jich KDU–ČSL nominovala pouze 15 procent.

Jen čtyřem ženám budou moci dát hlas lidé volící Věci Veřejné a TOP 09. Čtyř pětinové zastoupení mužů mezi kandidáty komentoval pro Deník lídr Věcí Veřejných Jan Hrdina. „Nejsme strana, která by uznávala princip tak zvané pozitivní diskriminace a jmenovala ženy jen na základě nějakých směrných čísel, abychom naplnili nějakou kvótu,“ řekl Jan Hrdina.

„Naše strana vznikala v létě, a poměrně hekticky. Těch pouhých dvacet procent dam na kandidátce je maximum, co se nám podařilo získat,“ vysvětlil situaci v TOP 09 zcela upřímně lídr Leoš Heger.

Téměř pánskou jízdou by se dal nazvat „parlamentní útok“ občanských krajských demokratů . Jestliže do voleb v roce 2006 jmenovali 25 dámských kandidátek, tentokrát pomyslné startovní číslo dostaly jen tři, tedy pouhých patnáct procent.

close zoom_in I přesto, že převažující většina dotázaných v exkluzivním průzkumu společnosti SANEP uvedla, že by byla politika důvěryhodnější v případě většího zastoupení žen v této oblasti, téměř dvě třetiny dotázaných jsou jednoznačně proti přijímání zákonů, které by stanovovaly kvóty pro dané počty křesel pro ženy a muže ve volených politických orgánech.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 16.-23. března 2010 proveden na reprezentativním vzorku 10,763 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uživatelů 22,104 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru.

Zastoupení žen v politice je řadu let diskutovaným tématem, a to nejenom u nás, ale i v celé Evropské unii. Něžné pohlaví, které tvoří zhruba polovinu domácí populace, je totiž v domácí politice zastoupené na různých úrovních zhruba 16-25 procenty. Nejméně nominuje na kandidátky ženy ODS a ČSSD. Přitom právě sociální demokraté ústy svého předsedy Jiřího Paroubka mnohokrát deklarovali, že budou podporovat rovné zastoupení žen zejména na úrovni parlamentní politické scény.

Stávající nízké zastoupení žen ve vrcholné politice ČR vnímá jako zásadní společensko-politický problém 45,2% dotázaných, což svědčí o poměrně značném zájmu široké veřejnosti. Přitom za zásadní problém považuje tuto otázku 57,1% žen, ale pouze 33,2% mužů.

Stejně tak rozděluje pohled mužů a žen otázka, zda by byla vrcholná politika při výraznějším zastoupení žen důvěryhodnější. V celkovém součtu se nadpoloviční většina respondentů (53,1%) domnívá, že by díky výraznějšímu zastoupení žen byla politika důvěryhodnější. S tímto názorem souhlasí 43,2% mužů a 63% žen.

Že jsou ženy stejně zkorumpovatelné jako muži, se domnívá 61,1% mužů, ale pouze 38,3% žen. Celkově pak je o stejné zkorumpovatelnosti žen jako v případě pouze mužského zastoupení na politické scéně přesvědčeno 49,7% respondentů.

Rovněž v otázce, zda ženy v politice mužům překážejí, je názor mužů, kteří odpověděli v souhrnu kladně v případě 30,4% dotázaných, odlišný od názoru žen, které si myslí, že mužům v politice překážejí v případě 57,9% dotázaných. V celkovém souhrnu je o tom, že ženy mužům v politice překážejí, přesvědčeno 44,2% dotázaných.

O diskriminaci žen v politice je přesvědčeno 45,7% dotázaných, z toho 63,3% žen, ale pouze 28% mužů.

Pro početně stejné zastoupení mužů a žen ve vrcholné politice je 42,3% dotázaných. I zde je však diametrálně odlišný názor jedné čtvrtiny mužů (25,9%), kteří podporují poměrné zastoupení mužů a žen ve vrcholné politice, od názorů žen, které tento názor sdílí téměř třípětinovou většinou dotázaných (58,6%).

Podle názoru 63,7% všech respondentů stávající úroveň české politické scény odrazuje ženy od jejich politické angažovanosti, což si myslí i 69,6% žen, ale v tomto případě i nadpoloviční (57,8%) část mužské populace.

Ve vzácné shodě jsou obě pohlaví v názoru i na řešení zastoupení žen ve vrcholné politice formou zákonných nařízení, která by striktně stanovovala normy počtu mužů a žen v Parlamentu. Jak ženy (29,6%), tak i muži (10,1%) jsou ve většině toho názoru, že by se problém poměrného zastoupení mužů a žen ve vrcholné politice neměl řešit direktivně formou zákonů. V celkovém hodnocení by poměr mužů a žen řešilo zákonnou kvótní úpravou 19,8% dotázaných.