Je letos víc vos než jiné roky?
Monitoringy letos skutečně ukázaly, že hnízd je výrazně víc než v minulých letech. V přírodě se často stane, že se populace některých druhů hmyzu namnoží. U vos mohou být důvody dva - na konci minulého roku vosy vyvedly úspěšně více královen a zároveň letos nastoupilo brzy jaro, což možná ovlivnilo úspěšnost královen při přežití zimy a zakládání nových hnízd. Delší sezóna také umožnila, že se hnízda vyvíjejí delší dobu a mohou být větší a silnější.
Lidé na vosy a sršně často nadávají. Jaký mají význam v přírodě?
Lidé jako velmi pozitivní díky produkci medu vnímají včelu medonosnou, přestože rovněž často bodá. U vos a sršní nemusí být jejich pozitivní význam pro člověka natolik zřejmý, ale jejich význam v přírodě je velký. Vosy a sršně fungují jako velmi efektivní predátoři hmyzu. Pozoroval jsem vosí hnízdo na našem domě a vosy nosí spoustu much a podobného hmyzu. Často i larvy, housenky, prostě i různé škůdce a podobně.
U vos se moc nemluví jako o opylovačích, jak je to s nimi?
Určitě to opylovači jsou. Létají na květy na nektar. Jako opylovači nejsou tolik studované jako včely, ale jejich význam může být o to větší, že nesbírají pyl do košíčků jako včely, ale celé se obalí pylem a přenesou ho na další květ.
Čím se vlastně vosy a sršni živí?
Dospělec je všežravý, ale primárně loví hmyz pro larvy, kterým úlovek předžvýkává. Naopak larvy pak krmí velkou část sezóny dospělce, protože potrava, kterou vosy larvám nosí, je bohatá na tuky. Larvy ho přemění na cukr, který vylučují v podobě sekretů a ty z nich pak dospělci olizují. Dospělé dělnice se zejména v pozdnějším létě rovněž živí nektarem, ovocem a další potravou bohatou na cukry.
Může mít na vrcholu sezóny až přes deset tisíc jedinců. Hnízdo je vždy jen na jednu sezónu a pak zaniká. Ale vosy byly zavlečené i do teplých oblastí, například na Havaj, Nový Zéland, kde vznikají superkolonie, které fungují několik let a narůstají do obřích rozměrů. Hnízdo může mít třeba dva metry a to už je docela problém.
Určitě to může být při obraně hnízda, ale také třeba při obraně potravních zdrojů. Příkladem může být sad s ovocem, ale třeba i popelnice třeba s kelímky od limonád. Samozřejmě jsou agresivní, pokud se cítí ohrožené. Obecně se vosy dostávají do konfliktu s člověkem spíše v druhé půlce léta. V té době vosy vychovávají generaci pohlavních jedinců – samců a nových královen. Tyto larvy si tvoří tukové zásoby a dělnicím neposkytují sladké sekrety. Ty jsou tak nucené hledat zdroje cukru jinde, nalétávají na ovoce, odpadkové koše, limonády a podobně a dostávají se do kontaktu s člověkem.
Žihadlo vosy a sršni používají jenom na obranu, nebo třeba k lovu na zabití kořisti?
Primárně na obranu. U sociálních druhů vos, tedy u těch, co žijí ve společenstvu, je to nástroj vyvinutý na obranu hnízda před velkými predátory, především savci a ptáky. Proto je bodnutí pro nás velmi bolestivé. Naopak samotářské vosy, jako jsou kutilky a podobně, žihadlo používají primárně na lov hmyzu. Třeba na pavouky nebo na housenky. Kořist bodnutím paralyzují a jejich bodnutí pro nás není tak bolestivé, právě proto, že je určené na lov hmyzu a ne na obranu společenství.
play_fill
Letos se urodilo velmi málo ovoce. Nemůže být právě nedostatek potravy důvod častějších podobání?
Mohlo by to tak být. Ještě víc by se to mohlo projevit teď v srpnu, kdy kolonie přestanou produkovat dělnice, jejichž larvy produkují cukr, jak jsem o tom mluvil. Teď už královna začíná plodit pohlavní larvy, které tuto schopnost nemají, a o to víc shání dospělci cukr jinde.
Kolik kast vos vlastně žije v jedné kolonii?
Je tam jedna královna a potom dělnice. Většinu sezóny jen tyto dvě kasty. A potom na konci léta se vytváří nové královny a samci, kteří napáří nové královny.
Tady bychom měli vysvětlit, jak vosy přežívají zimu?
Na konci léta hnízdo zaniká, všechny dělnice a samci pomřou a oplodněné královny hledají skrýše v místech, kde tolik nemrzne. Mohou jich být z jednoho hnízda desítky až stovky. Například se zahrabou do půdy, do listí, zalezou pod kůru stromů. V lidských obydlích pak hledají úkryt třeba někde na půdě. Díky zásobě tuku, který pomalu metabolizují, pak přežívají zimu a na jaře začnou budovat svoji vlastní kolonii.
Do teď jsme mluvili hlavně o vosách, sršni to vše mají podobně?
Je to tak. Asi nejnápadnější rozdíl je v tom, že sršeň má i noční aktivitu. To je vidět, třeba s tím, že létá v noci na světlo a může tak lovit i trochu jiné druhy hmyzu.
