Podle slov Jiřího Morávka, ředitele Centra pro zdravotně postižené, by Hradec vzhledem ke své velikosti mohl investovat více prostředků do této problematiky a cíle stanovovat komplexněji na delší časové úseky. „Oproti jiným srovnatelným městům musím radnici zkritizovat. Snaha tu je, ale neřekl bych, že dostačující,“ dodal Morávek. V současné době vytvořilo město ve spolupráci s Centrem pro zdravotně postižené projekt Město svobodného pohybu.
„Podle plánu by do roku 2010 měly vzniknout čtyři trasy dostupné osobám s těžkým zdravotním postižením,“ prozradil Morávek. Radnice už na úterním zasedání zastupitelstva města začlenila do svého rozpočtu dotaci v hodnotě 5,2 milionu, která pokryje náklady na první trasu A vedoucí kolem magistrátu směrem k Adalu. „Práce by měly začít snad ještě do konce roku,“ uvedl Morávek.

 

Vozíčkáři: Linková doprava je noční můrou

Problémy vozíčkářů s bezbariérovými přístupy se netýkají pouze institucí, i když právě jejich dostupnost není ideální.
„Většinou jsou budovy vybaveny zvonkem, kterým na sebe vozíčkář musí upozornit a pak doufat, že se obsluha dostaví. Někdy to není úplně příjemné,“ poznamenal Jiří Morávek, ředitel Centra pro postižené.

Radnice si je nedostatků vědoma, ale podle slov tiskového mluvčíhoVáclava Svobody to není vždy realizovatelné. „Teď máme budovy přístupné, ale chceme vytvořit takové podmínky, aby vchod pro hendikepované občany i zdravé, byl stejný. Někdy nám však brání památkáři,“ dodal Svoboda.

Velkým problémem zůstává městská, ale především linková doprava. „Autobus i vlak se speciálním nájezdem si musíte objednat předem, což je strašné,“ doplnil Miloslav Rygl ze Sdružení zdravotně postižených. Pro zlepšení volnosti pohybu po městě chystá radnice postupnou obnovu vozového parku. „Autobusy by pak byly všechny nízkopodlažní a odpadla by starost se zvýšenými nástupními ostrůvky, které by mohly vytvořit bariéru pro jinak postižené občany,“ prozradil tiskový mluvčí Václav Svoboda.

Jiří Morávek uzavírá současnou situaci slovy, že potíže se vyskytují i v oblasti „bydlení, zdravotnictví i v běžných službách, jako jsou restaurace nebo kina.“