V České republice žijí dva druhy vrabců - vrabec domácí a vrabec polní. Podle ornitologů se jejich počet v posledních desetiletích snížil o miliony jedinců. Dramatické snižování vrabčí populace je problémem ve všech částech světa.

Podle výsledků posledního sčítání ptactva na krmítkách to ale s vrabci možná nebude tak špatné. Ptačí hodinka ukázala že po vrabcům patří druhé (polní) a třetí (domácí) místo napočítaných ptáků za suverénně nejčetnější sýkorou koňadrou

Početnost vrabců domácích může ovlivňovat nedostatek potravy v souvislosti se změnou osevních postupů a snižováním živočišné výroby. Významná může být i ztráta hnízdních možností v důsledku používání nových metod zateplování obytných staveb ve městech i na venkově a též změna složení a údržby městské zeleně.

U vrabců polních jejich populaci může ovlivňovat především intenzifikace zemědělství, která je připravuje o potravu (hmyz) a úbytek rostlin, jejichž semena jim slouží za potravu.

Vrabec domácí má v lidské kultuře i povědomí zcela zvláštní místo. Je ztělesněním úplně obyčejného, všudypřítomného stvoření zanedbatelné hodnoty a nikterak atraktivního vzhledu. Přestože byl považován za tvora vyloženě škodlivého a byl huben všemi možnými prostředky, je všeobecné mínění o tomto ptačím druhu spíše přátelské. Dokonce i v odborném ornitologickém textu je vrabec neoficiální, ale nejužívanější srovnávací jednotkou velikosti a zbarvení. Až do období posledních patnácti let, kdy začali tito neodbytní trapiči náhle ve městech vymírat, zdálo by se na první pohled, že věnovat zvláštní pozornost běžnému a hojnému druhu není potřebné.

VRABEC DOMÁCÍ A VRABEC POLNÍ

Vrabec domácí je větší a převážně žije v blízkosti lidských obydlí. Samice je světle hnědá, samec je výrazněji zbarvený a má tmavě hnědá křídla, šedý vrch hlavy, bílou líc a černou náprsenku.

Vrabec polní je naopak vázán spíš na zemědělskou krajinu, sady a zahrady. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mají kaštanově hnědý vrch hlavy a bílou líc s černou skvrnou.