"Stalo se roku 1901, že byla v hoře nad Peklem zavražděna 17letá A. Suchánková z Mezilesího. Vrahem byl trestanec Jaroš z Borové, který ji v lese přepadl a po znásilnění ubil. Údy oddělil od trupu a spálil. Tělo pak hodil do řeky Metuje. Srdce vyrvané z těla viselo na smrčku," popisuje hrůznou událost kronika obce Dlouhé - Rzy.

Co vraha tak rozběsnilo? Později u soudu vypověděl, že ho znásilněné děvče poznalo a hrozilo, že to na něj poví. Vrhl se na ni se sekerou, kterou si nesl od kováře, ubil ji a mrtvoly se zbavil, jak bylo popsáno výše.

Udělal však osudnou chybu, usvědčující důkaz - střevíce a části oděvů, o kterou svou oběť připravil, daroval ženě, která ho přechovávala. Nebyla sama, kdo o jeho úkrytu věděl.

Nedávno jsme psali o jiné hrůzné vraždě s prvky kanibalismu v Pardubicích:

Josef Kulík byl 7. února 1964 popraven na Pankráci.
Černá historie Pardubic: Muž zavraždil dva chlapce, jejich orgány poté snědl

"Tehdy nachytal při krádeži novohrádecký četník Šoch Mumráka (Emanuela Fišera), zatknul ho a chtěl ho nechat zavřít. Mumrák věděl, kde se Jaroš skrývá, a žádal četníka, aby ho propustil, že mu pomůže v jeho pátrání. Poněvadž to byla nabídka lákavá, četník svolil," líčí další sled událostí kronikář.

Byl to totiž sám Mumrák a jeho žena, prý také nenapravitelná a několikrát trestaná zlodějka, kteří mu azyl poskytli v domku vystavěném poblíž hostince Na Krahulci u Sněžného. Mumrák četníkovi řekl, že až bude v okně červená záclonka, Jaroš bude "doma". Jakmile se tam objevila, četník vtrhl dovnitř. Jaroš se v poslední chvíli ukryl za dveře, ale čouhaly mu boty. Četník ho přimáčkl a zatkl.

Už dříve se skrýval také ve sklepě vyhořelého hostince Na Dupačce, kde ho však někdo zpozoroval, a proto odtud prchl. Podruhé už neunikl. Pod tíhou důkazů se u soudu přiznal a vyfasoval oprátku.

"Četník dostal povýšení a Mumrák šel do basy, protože zakrátko byl dopaden při nové krádeži," stojí v kronice.