Právě zde se lidé setkávají a vyměňují si drby, recepty a debatují o každodenních trampotách. „Ale teď to všechno ustalo, ženský sem tam prohodí pár slov a nějak se neshlukují,“ říká paní Hana, která má v jiných dnech cvrkot před krámem takřka z první řady, respektive od pokladny samoobsluhy. A její červená pracovní zástěra předurčuje i důvod změny každodenních návyků.

Zatímco většina obcí v Královéhradeckém kraji, které na covidové mapě září červenou barvou značící nadměrný výskyt koronaviru, se pohybuje v počtu nemocných na 100 tisíc obyvatel v cifrách mezi 1500 - 2000, tak právě Všestary, kde žije na 1800 obyvatel, z tohoto průměru vybočují. A to dost razantně. Zatímco na začátku minulého týdne, kdy zde covidový ukazatel hlásil 72 nemocných, což znamenalo při přepočtu na 100 tisíc obyvatel přes čtyři tisíce případů (4056) v úterý pak ještě o tisícovku vzrostlo a v současné době je v obci koronavirem zasažený každý osmnáctý občan.

Nakazil se i starosta

A jelikož si covid nevybírá, navštívil bez vyzvání i zdejšího starostu Michala Dernera. „Tak jsem se k těm číslům taky zařadil. To, že jsem pozitivní na covid, jsem se dozvěděl minulý týden ve čtvrtek v době, kdy jsme chystali další zastupitelstvo,“ sděluje do telefonu se ze své domovské úřadovny všestarský starosta, který má však mírný průběh nemoci a své starostenské starosti nikterak nezanedbává. „No není to žádná švanda. Na jednu stranu jsem se vždy bránil pracovat z domu, ale na druhou jde to i s připojením na dálku. Jen je to vše zdlouhavější. A nejhorší na tom je, že člověk nemůže některé věci kontrolovat na vlastní oči,“ říká starosta, který tak jen z okna a po telefonu kontroluje, jak pokračují práce na místních chodnících či nové kanalizaci. „A to naštěstí šlape a koronavir tyto největší letošní investiční akce nezastavil,“ dodává Michal Derner a sám si klade otázku, čím to je, že je „jeho“ obec takto covidově zasažena: „Mám na to dvě vysvětlení. Jedno je, že náš vynikající praktický lékař stíhá úřadovat více, než jeho ostatní kolegové a možná jsme více testovaní, než v jiných obcích. Na druhou stranu je naše obec svým způsobem taková noclehárna, kdy místní často jezdí za prací do jiných měst a tam je větší riziko, že tuto nemoc dostanou.“

Jedním z těch, kterým se covid-19 prozatím vyhnul, je pan Vladimír, který v úterý krátce před polednem vyrazil pro svačinu do „centra“ všestarského dění – do místní samoobsluhy, kde v tu dobu tři prodavačky měly nad zákazníky početní převahu. „Já jsem byl už testován dvakrát a zatím to musím zaklepat na dřevo, jsem negativní. Ale člověk nikdy neví. Ale ve svém okolí, tedy kromě pana starosty, o nikom nevím,“ dodává muž a bere za kliku místní samoobsluhy, kde si zatím jeden ze zákazníků dává do tašky bochník chleba, lahev piva, mouku a kvasnice. „To je teď asi nejžádanější zboží. U piva je to zřejmé, hospody jsou zavřené, ale u těch kvasnic a mouky nás to dost překvapilo,“ říká prodavačka Hana a ihned přichází i s teorií, proč právě tyto pečíci potřeby jsou nyní na dračku více, než v minulých týdnech. A Vánoce za tím nehledá: „Lidi se zkrátka bojí toho, co se ještě může zavřít a tak se předzásobují pro případ, kdyby se nakonec potraviny ještě více omezily a museli by si doma upéct chleba či housky.“ Sama Hana však nikterak situaci kolem pandemie nesleduje. „Dejte mi pokoj. Jsem ráda, že jsem ráda. Člověka už to nebaví stále číst to samé. Už aby to bylo za námi a svět se vrátil do starých zajetých kolejí.“