Ovšem u některých dalších, rovněž známých a často navštěvovaných horopisných celků už odpověď tak jednoduchá není. Platí to i pro Železné hory, vyplňující severní část Českomoravské vrchoviny, kde se o „rekordní post“ nejvyšší kóty uchází hned několik návrší.

Vestec ani Pešava

Za nejvyšší kopec tam obvykle bývá považován Vestec (668 metrů), který spolu s nedalekou o pět metrů nižší Spálavou vytváří nejvyšší partii CHKO Železné hory. Stejnojmenný horopisný celek však geografové „protáhli“ až do východního okolí Hlinska, kde bylo donedávna uváděno jako nejvyšší poměrně výrazné návrší Pešava (697 m) nad obcí Jeníkov. Poslední verze „oficiálního“ horopisného dělení naší vlasti (publikovaná v loňském roce) však označuje za nejvyšší kótu Železných hor vrch s poněkud nelibozvučným názvem U oběšeného (737 m).

Pěkný výhled

Toto nápadné kupovité návrší, přecházené hlavním evropským rozvodím, vystupuje přímo nad horním okrajem obce Svratouch a je velmi snadno dostupné od křižovatky silnic do obcí Krouna a Pusté Kamenice. Při luční cestě mineme vodárnu a z blízkého vrcholku oceníme pěkný výhled do okolní zvlněné krajiny. Ve východním sousedství zaujme Otavův kopec, zvýrazněný meteorologickou stanicí, jihovýchodní a jižní obzor vyplňují táhlé hřbety Žďárských vrchů, vrcholící Devíti skalami, a k západu vybíhá malebná krajina Železných hor.

Pramen Chrudimky

Severozápadní temeno kopce U oběšeného se sklání přes louky a remízky do lesní partie Staré obory s prameništěm Chrudimky. Přístup je tam jednak od „krounské“ silnice po cestě kolem lesa (a mokřiny s přírodní rezervací U Tučkovy hájenky), jednak po zeleně značené cestě z Kameniček a Filipova. Studánka byla upravena v sedmdesátých letech minulého století a je prvním stanovištěm Vlastivědné naučné stezky Krajem Chrudimky.