Nejsou to právě optimistická čísla. Pokud nezačnou Východočešky rodit více dětí (a nic tomu nenasvědčuje) a budou se nám nadále vyhýbat i migranti, přijde hradecký kraj do roku 2050 o 50 tisíc, tedy desetinu obyvatel.

Stárnutí a vymírání se týká celého Česka. Podle analýzy statistiků by celé Česko v roce 2100 mohlo mít při zachování současných trendů porodnosti a migrace ze zahraničí jen kolem 7,5 milionu obyvatel.

Je to ovšem problém, zvláště ekonomický. Už nyní se ve firmách nedostává kvalifikovaných dělníků či řidičů; Čechům se nechce manuálně dělat. Pracovní síle ze zahraničí se však zuby nehty bráníme, a nedostatek pracovníků tak brzdí hospodářský růst. Jen v našem kraji chybí desítky tisíc pracovníků.

„Zaměstnavatele ani ne tříprocentní nezaměstnanost už omezuje. Požadavky uchazečů a nabídku firem navíc není jednoduché spárovat, kvalita uchazečů dlouhodobě klesá a řada nezaměstnaných je zdravotně omezena,“ řekl šéf krajského úřadu práce Martin Horák. Firmy by přivítaly příchod kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců, zatím některé využívají cizince aspoň na krátkodobé brigády.

Bude navíc přibývat důchodců, kteří ekonomiku už vůbec nepodrží. Již nyní jsme s Prahou populačně nejstarším českým krajem. Do poloviny století by se měl podíl lidí starších 65 let v hradeckém kraji dále zvýšit ze současných 18 na 32 procent. „Na sto dětí by tak mělo v roce 2050 v kraji připadat již 250 seniorů, přičemž v současnosti je to 121 osob,“ uvedla Věra Varmužová z hradecké pobočky Českého statistického úřadu.

I vypočítaný celokrajský pokles o 50 tisíc obyvatel přitom vychází z toho, že počet migrantů přece jen bude pomalu růst. Bez cizinců by se náš kraj, stejně jako celé Česko, vylidňoval ještě rychleji.

Pouze Praha a vlastně celé střední Čechy budou jedinými českými regiony, kde počet obyvatel do roku 2050 vzroste, a to kromě migrantů i kvůli stěhování z jiných krajů včetně našeho.

V hradeckém kraji žilo na konci roku 2016 přes 14 tisíc cizinců, tedy necelá tři procenta obyvatel. Většinu z nich představují Slováci, Ukrajinci, Poláci a Vietnamci.

V celém Česku je podíl cizinců zhruba 4,5 %. Jsme tak země s jedním nejnižších podílů národnostních menšin v Evropě, zároveň však Češi k případné migraci zaujímají paradoxně naopak jeden z nejnegativnějších postojů na kontinentu. Důvodem je iracionální, ale hluboce zakořeněný strach z neznámého.

V zemích, kde je podíl národnostních menšin mnohem vyšší, je veřejnost přijímá mnohem smířlivěji (např. ve Francii, Velké Británii, Německu).

K příkladům větší tolerance k cizincům ale nemusíme chodit tak daleko. Týká se to právě i velkých měst v Česku, kde je migrantů nejvíc.