Stížnost podala obec společně s jedním majitelem pozemku, který přišel o možnost stavět. Podle Ústavního soudu ale obec ani majitel neměli kompetenci podat stížnost, zjistila ČTK. Územní plán umožňoval rozsáhlou výstavbu rodinných domků.

Podle stížnosti Nejvyšší správní soud porušil právo na soudní ochranu, právo na ochranu dobré víry, právní jistoty a nabytých práv, dále právo vlastnit majetek a právo na samosprávu. Majitel pozemku nepřímo tvrdil, že zrušení územního plánu zasáhlo do jeho legitimního očekávání. Snížila se hodnota jeho pozemku.

Podle Ústavního soudu ale nikde není zakotveno právo na to, aby nějaký pozemek musel navždy zůstat ve stavebním režimu.

Kompetence pro napadení verdiktu Nejvyššího správního soudu chyběla také obci. Vyplývá to ze starších rozhodnutí Ústavního soudu.

To, že stížnost není oprávněna podat ani obec, která územní plán vypracovala, starostu Vysoké Jiřího Horáka překvapilo. Dodal, že pro obec se zamítnutím stížnosti nic nemění. „Pokud by nám Ústavní soud dal za pravdu, tak územní plán začne zase platit. To se nestalo, takže pokračujeme v pořizování nového,“ řekl Horák.

MARTIN ČERNÝ, ČTK

Více o dění kolem zrušeného územního plánu najdete Z D E.