Znalosti českých dětí se v posledních letech výrazně zhoršily. Vyplývá to z výsledků mezinárodního srovnání znalostí, do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí.

Podle námi oslovených ředitelů hradeckých škol se to dalo očekávat. „Výsledek mě nepřekvapil. Pokud nedojde k výrazným změnám, tak předpokládám do budoucnosti ještě větší propad,“ říká Jitka Kičmerová, ředitelka ZŠ Josefa Gočára.

Řešením by podle ministra Josefa Dobeše měla být změna ve financování škol, reforma středního školství, odbourání byrokracie a zavedení srovnávacích testů v páté a v deváté třídě.

První tři body ředitelé vítají, s posledním mají problém. Je podle nich těžce měřitelný. „Na naší škole dělají děti srovnávací testy již pět let. A to nejen v páté a v deváté třídě, ale v každém ročníku druhého stupně. S myšlenkou srovnávacích testů proto souhlasím. Jen netuším, jak by měly být nastavené, aby byly v celoplošném měřítku objektivní. Vždy je potřeba vzít v potaz i studijní předpoklady dítěte a ne jen výsledek hromadného srovnání,“ uvedl ředitel ZŠ Úprkova Petr Lehký.

Podobně na problém pohlíží i ředitelka ZŠ Josefa Gočára Jitka Kičmerová:„Zavést srovnávací testy je dobrá myšlenka. Především v páté třídě, kdy jsou všichni žáci na stejné startovací čáře. V devátých třídách to vidím jako problematické. Mnoho dětí přechází na druhém stupni ze základních škol na víceletá gymnázia. Stává se, že z pětadvaceti dětí jich deset odejde. Srovnání v takovém případě nebude objektivní a povede k nevraživosti mezi školami.“

Za nejdůležitější krok plánovaných změn vidí ředitelé reformu středního školství, při které by mělo dojít k výraznému zeštíhlení sítě škol. „Velká nabídka středních škol pro nás v rámci základního vzdělávání znamená problém. Dítě, které ví, že i když se nebude snažit, tak se na střední školu dostane, ztrácí motivaci, a zhoršuje se. Střední školy a gymnázia by měly znovu hrát roli výběrových škol,“ říká Kičmerová.

Trend, že každý má mít nejméně maturitu, se zdá být v dlouhodobém horizontu problematický.

Snižování úrovně středního školství proto, aby se dostalo na každého, vede k tomu, že na jedné straně stojí řada nezaměstnaných středoškoláků a vysokoškoláků a na straně druhé vede k zániku řady důležitých učebních oborů a řemesel.

KAROLÍNA KARPAŠOVÁ