Čtyřprocentní umění nebo vetřelci a volavky. Taková označení se vžila pro sochy, které v 70. a 80. letech vznikaly hlavně kolem sídlišť. Tehdejší zákon totiž ukládal, že z každé státní stavby musela jít až čtyři procenta z rozpočtu právě na umění.
Plastiky z období socialismu však postupně mizí z veřejných prostor. A to přesto, že je odborníci často považují za cenné. Příkladem z krajského města, který mezi lidmi dlouho rezonoval, je odstranění sochy Volavky od Jany Moravcové. Plastiku, která stála u restaurace Metuje, před třemi lety město poslalo do šrotu.
V Hradci Králové je příkladů „čtyřprocentních“ soch stálo dost, některé se ale z ulic ztratí téměř bez povšimnutí. V nedávné době z prostranství u pekárny v ulici Blodkova zmizela socha Váza. Musela ustoupit novému bytovému domu. Komise místní samosprávy Nový Hradec Králové chtěla sochu přesunout na Svatováclavské náměstí. Podle předsedy komise Jindřicha Šaršona to ale neprošlo.
„Město chce sochu nejspíš umístit někam jinam,“ uvedl Jindřich Šaršon. Podle Vlastimila Ondráčka z Technických služeb Hradec Králové se o sochu přihlásil příbuzný jejího autora Františka Štorka a od města ji asi před dvěma měsíci odkoupil. „Původně se socha měla umístit na třebechovickém náměstí, Třebechovice o ni ale neprojevily větší zájem, proto ji má zatím kupce u sebe na zahradě,“ prozradil Vlastimil Ondráček.
Historici umění a architektury před časem odeslali dopis zastupitelstvu města a jeho primátorovi, ve kterém mimo jiné upozorňovali na to, že podobná díla mají často statisícovou hodnotu, ale úředníci je oceňují pouze podle hodnoty materiálu. Dopis podepsal například historik umění Ladislav Zikmund-Lender či odborník na moderní architekturu Rostislav Švácha.
Atomy i Gottwald
Některé ukázky „čtyřprocentního umění“ mohou Hradečané ve městě stále obdivovat. Příkladem je socha Květ Polabí od Vladimíra Preclíka před hotelem Alessandria, kovové Atomy od Jiřího Dostála v ulici Akademika Heyrovského či například plastika Rozmach města od Jaroslava Kolomazníka v ulici Haškova. Zajímavostí je socha Klementa Gottwalda, která stávala na dnešním Ulrichově náměstí. Tři a půl metrů vysoký a tunu vážící bývalý československý prezident nyní shlíží na lidi z Ruseku. „Gottwalda jsme získali darem od města,“ řekl před časem předseda Východočeského klubu přátel vojenské techniky Miroslav Tuček.
Ulrich stále sedí v depozitu
Pokud se rozhodne o odstranění sochy z veřejného prostoru a je v dobrém stavu, skončí v areálu technických služeb. Podle Vlastimila Ondráčka je nyní v depozitu pouze novodobá socha bývalého starosty města Františka Ulricha, kterou tam odvezli už před sedmi lety. Co bude s nešťastnou sochou dál, Vlastimil Ondráček neví.