Ministr vnitra Radek John se rozhodl zrušit financování projektu Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek Integrovaného záchranného systému, které mělo vyrůst na královéhradeckém letišti. Jeho postup se vůbec nelíbí lidem z vedení města, kteří projekt připravovali.
Rozhodl se tak v souvislosti s ekonomickou realitou rozpočtu ministerstva na další roky. Jako další důvod uvádí, že jde o velmi komplikovaný a velký projekt, u kterého by mohlo existovat riziko, že by finanční prostředky nemusely být vyčerpány v souladu s pravidly Evropské unie včas. „V tuto chvíli musíme realizovat projekty, které mají vyšší celospolečenskou prioritu a jejichž výběr je v souladu s ekonomickou realitou, ve které se momentálně nacházíme. Projekty musí být také v souladu s cíli, které máme naplňovat v dané oblasti využití prostředků Evropské unie,“ řekl ministr vnitra Radek John.
„Osobně považuji tento krok pana ministra za těžko omluvitelný, dokonce i v situaci, kdy jako ministr musí disponovat s krajně omezeným rozpočtem. Záchranné složky všude na světě musí být připraveny včas, pohotově a efektivně zasáhnout a úspěšně řešit nejrůznější mimořádné události,“ uvedl v reakci královéhradecký poslanec Pavel Staněk (ODS).
České republice totiž celorepublikové vzdělávací, výzkumné a výcvikové středisko chybí. Podle Staňka několikaletá práce řady lidí, kteří projekt připravovali, stejně tak jako prostředky, které byly projektu vloženy, přichází zcela vniveč. „Vyzývám všechny zainteresované politické strany k aktivnímu jednání o změně ministrova stanoviska,“ dodal poslanec. „Když na to ČR peníze nedá, ušetří 270 milionů, ale přijde o zhruba 1,5 miliardy z EU,“ řekl už dříve generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Miroslav Štěpán.
Podle prohlášení ministerstva vnitra prý Česká republika o evropské peníze nepřijde. Budou vynaloženy například na financování nákupu hasičské techniky, která bude využívána pro prevenci a při krizových situacích. Peníze budou dále využity na nákup lokalizačních a záznamových zařízení pro Policie ČR či na jiné typy projektů, které zefektivní činnosti všech složek Integrovaného záchranného systému.
Nicméně vyjádření ministerstva zní ve smyslu, že před projektem úplně dveře nezavírá. „Myšlenky na vytvoření centra, jehož součástí by měl být i výcvikový polygon pro Integrovaný záchranný systém, se ministerstvo nevzdává. Bude se snažit nalézt jiný způsob a jiné prostředky, jak tento projekt v budoucnu realizovat,“ uvádí.
Projekt Akademie Hasičského záchranného sboru je součástí Integrovaného operačního programu 2007 – 2013 , který jako jeden z programů na využívání strukturálních fondů Evropské unie v České republice schválila v prosinci 2007 Evropská komise. Projekt měl být realizován v režimu takzvaných velkých projektů a v programu je na něj alokována maximální částka bezmála 75 milionů eur, z čehož až 85 % by mělo být uhrazeno ze strukturálních fondů Evropské unie. Předpokládané náklady projektu činily tedy 1,8 miliardy korun. Česko by mělo zaplatit 270 milionů.
Hradec areál letiště po vystěhování armády po celou dobu připravoval pro tento projekt a bránil v jeho prospěch využití jinými investory. „Odmítli jsme i podnikatelské záměry, které se mohly uskutečnit v okolí letiště, právě s ohledem na budoucí areál,“ uvedl bývalý náměstek primátora Josef Malíř. Navíc město prodalo potřebné pozemky státu za symbolickou cenu. „Ze zkušeností víme, jak těžké je dostat od státu pozemky zpět, takže i tohle je problém,“ dodal Malíř. Ministerstvo ani s magistrátem své rozhodnutí neprojednávalo.
Součástí Akademie Hasičského záchranného sboru mělo být vzdělávací zařízení a hlavně polygon pro praktický nácvik zásahů při různých mimořádných situacích – například dopravních neštěstí, sesuvů půdy a budov, požárů, výbuchů. Podobné zařízení v takovém rozsahu v Česku dosud chybí.
Záchranáři měli mít k dispozici třeba cvičný úsek dálnice, železnici, tunel, ruinu domu poničeného výbuchem, nákupní centrum, průmyslový objekt a další stavby simulující reálné situace. Stavět se mělo začít v roce 2013, se zahájením provozu se počítalo o dva roky později.
