První dražba skončila neúspěchem, a tak kraj snížil vyvolávací cenu z 38,4 milionu korun na 34 milionů rovných. Ale zájem o památku včetně dalších budov a víc než čtyři hektary pozemků je minimální.

„Bohužel ani na první prohlídku, ani na tu v minulém týdnu nikdo nepřišel. Žádný zájemce neprojevil potřebu si zámek prohlédnout, takže se bojím, že zámek se opět neprodá,“ přiznává ředitel Domova sociálních služeb ve Skřivanech Slavomil Štefán. Právě tato příspěvková organizace kraje se o památku stará. „Do roku 2019 jsme zámek ještě obývali my. Bylo zde umístěno 60 našich klientek, děvčat s mentálním postižením,“ říká Slavomil Štefán.

Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Zámek je na okraji Skřivan hned vedle průmyslového areálu. Památku obklopuje anglický park, součástí dražby jsou i dílny a garáže nebo novější správní budova. Naposledy byl zámek využívaný loni přes léto. „Od března až do konce září tady byly uprchlice z Ukrajiny. Byly to ženy s dětmi, žilo jich tady až 80. Normálně tady krásně bydlely, nicméně, protože se zámek nedá vytápět, kotelna je v havarijním stavu, tak v září musely odejít. A od té doby je zámek úplně prázdný,“ dodává ředitel skřivanského domova.

Sedm stovek mlýnků, ale i dalších strojků a pomůcek do domácností našich babiček sběratele Radka Kulicha si můžete prohlédnout v obecním muzeu v Humburkách.
Klempíř z Humburků na Hradecku zaplnil vesnické muzeum 700 mlýnky

Podle něj stojí údržba areálu statisíce ročně a třeba vytápění plynovými kotly by bylo extrémně drahé. „Je tady přípojka plynu, ale kanalizace a voda sem přivedené nejsou. Kanalizace je svedená do septiku, vodu bereme ze studny, musela by se upravovat. Přípojky jsou odsud necelých 300 metrů,“ vysvětlil provozní technik Josef Slavík. Mimochodem jeho dědeček pracoval na zámku už před první světovou válkou jako panský kočí a babička pak jako služebná.

Zvenčí si skřivanský zámek nezadá s běžnou turisticky vyhledávanou památkou. Jenže uvnitř byl za socializmu necitlivě upravený pro potřeby Ústavu sociální péče o mládež, který tady sídlil od roku 1964. Většinu původních sálů rozdělily příčky, dřevěné parkety zakrylo linoleum a původní nábytek tady také nenajdeme.

Na bezpečnost v Novém Bydžově dohlíží víc než 100 kamer. Nejvíc jich je na Masarykově náměstí.
Vandalismus, drogy i požár. Skatepark na kraji Nového Bydžova pohlídají kamery

Staré časy připomíná ale třeba dřevěné schodiště a dva sály v prvním patře. V jednom najdeme krásný kazetový strop, dubové obložení a elegantní krb, nad kterým je namalovaný lovecký výjev. Zašlou slávu připomíná i dřevem obložená jídelna nebo vitrážová klenutá okna. Nad dveřmi je pak vymalovaný erb s motem původních majitelů - „Per laborem ad honorem“, tedy prací ke cti. 

Pro zámek nemá kraj uplatnění. Případné úpravy komplikuje památková ochrana. „Zámek je pro nás v podstatě těžko architektonicky přizpůsobitelný, neustále byl problém s hygienou, úprava na jedno a dvoulůžkové pokoje, jak to vyžadují dnešní trendy, byla kvůli památkářům prakticky nereálná,“ říká Slavomil Štefán. Budova má ale opravenou střechu a je až na část omítek v dobrém stavu. Zámek má také čtyři klenuté sklepy, v jednom z nich je dnes kotelna.

Říční lázně na břehu Orlice na dobových snímcích.
FOTO: Třebechovickou chloubu, říční lázně nechali komunisté zbourat

O památku nemá zájem ani obec Skřivany. „Byli bychom rádi, kdyby to získal někdo, s kým bychom mohli i nadále spolupracovat. Máme tady Spolek Skřivaňáci a ten v parku pořádá moc hezké akce pro rodiny s dětmi. Pravidelně tady je pohádkový nebo strašidelný les, kde se lidé rádi scházeli,“ připomíná místostarostka obce s bezmála 1 200 obyvateli Miroslava Černá.

Kraj se pokusí skřivanský zámek napodruhé prodat už ve středu dopoledne. Vyvolávací cena areálu je 34 milionů korun a přihazovat se má po 50 tisících korun. Každý dražebník by pak měl složit milionovou vratnou dražební jistotu.

Zámek Skřivany
Původní tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. Ten byl v roce 1720 barokizován. Dnešní podobu dostala památka v druhé polovině 19. století, kdy ho nechali majitelé přestavět do novogotické podoby podle návrhu Josefa Niklase. Po druhé světové válce byl zámek, který byl v majetku místního cukrovaru, znárodněný. Byly tady byty pro zaměstnance, později pak Ústav sociální péče pro mládež.