Srdeční selhání má čtyři stupně kvalifikace. „V prvních dvou stupních srdečního selhání pacient na sobě téměř nic nepozná. V prvním stupni mu námaha nepůsobí pocit dušnosti ani vyčerpání a nemocný zvládá svou činnost bez omezení. V druhém stupni ho námaha mírně vyčerpává a způsobuje dušnost. Přesto zvládne ujít sto metrů po rovině či vyjít jedno patro. Ale v těchto dvou stupních až v 64 procentech dojde k náhlému úmrtí,“ uvedla Marcela Schejbalová, vedoucí lékařka Centra pro chronické srdeční selhání Nemocnice Na Homolce.
Je to mnohem více, než ve třetím a čtvrtém stupni, kdy již pacient má velkou dušnost, tlak na hrudi a není schopen vykonávat ani lehkou fyzickou námahu. Protože už je léčen, náhlé srdeční selhání zde výrazně klesá.
„Varujícími signály jsou kromě dušnosti také kašel, únava, nespavost, nechutenství a noční močení. Rizikovými faktory pro náhlé srdeční selhání pak je především vysoký krevní tlak, který má v ČR už 38 procent dospělé populace, a často o tom ani neví, otoky kolem kotníků, které stoupají až ke kolenům, zvětšení jater a promodralé rty nebo konečky prstů,“ upozornila Schejbalová.
Prevence
Základem prevence je dodržování zdravého životního stylu. To znamená nekouřit, vystříhat se stresových situací, mít dostatek pohybu, vyvarovat se obezity a spotřeby soli. „Sůl zadržuje v těle tekutiny, tím vznikají otoky a dochází k překrvení srdce, plic a jater,“ varuje Schejbalová.
Tato preventivní opatření nás mohou ochránit i od dalších civilizačních chorob, jako jsou cukrovka či zvýšená hladina cholesterolu.
Uvědomme si, že tzv. zdravý životní styl není jen samoúčelné marketingové heslo s cílem přimět nás v obavě o své zdraví k nákupu rádoby zdravých potravin či čerpání rádoby zdraví prospěšných služeb za vysoké ceny.
Primární prevencí srdečního selhání je opravdu systém zdravých životních návyků, se všemi jednoduchými pravidly, jež je pouze zdánlivě těžké dodržovat. (vab)
