Jako každý rok budou netrpělivě
i s obavami čekat, jak zima ovlivní jejich práci. Zemědělci prožívají tradiční loterii s názvem: Uškodí nám počasí posledních měsíců? Nebo nám naopak pomůže?

„Za komunistů se říkalo poručíme větru, dešti. Ale
k tomu jsme se opravdu ještě nedostali,“ usmívá se David Smetana, soukromý farmář ze Svobodných Dvorů. „Tohle je prostě zemědělství. Ve fabrice máte nastavené konstantní podmínky, a proto můžete přesně naplánovat co vyrobíte. My počasí neovlivníme a neuděláme proti tomu vůbec nic.“

Jeho kolega, František Košťál ze Lhoty pod Libčany, přizvukuje: „Zatím opravdu nic nepoznáme.“ Hlavní obor, jímž se zabývá, tedy pěstování ovoce, by ale podle všeho měl být ušetřen nějakých výraznějších pohrom. „Co se týče sadů, tak snad nebudeme mít problém. Tedy v případě, pokud je voda nezatopí.“

Sníh je jako polystyren

Zemědělce letos během zimy postihly tři situace. A všechny extrémní. Nejprve bylo velké teplo, naprosto neodpovídající kalendáři. Poté přišly arktické mrazy, které se navíc obešly bez sněhu. Ten by půdě pomohl, zafungoval by jako teplá peřina. „Izoluje, je to takový polystyren,“ vysvětluje David Smetana. „Potom by ten velký mráz vůbec neuškodil,“ doplňuje.

Na druhou stranu je i mráz potřebný (jen ne v tak neobvyklých hodnotách) – likviduje totiž v půdě škůdce i nebezpečné látky, jež napadají plodiny a kazí jejich vývoj. Když mrzne, nemohou se rozmnožovat a poznamenat budoucí úrodu.

Třetí potíž přišla v posledních dnech. Půda povolí, pak přijde šok a znovu zamrzne. „Tyhle skoky jsou nejhorší,“ podotýká David Smetana. „Nikdy nevíme, jak dopadneme. Vloni například byla nadúroda, zaorávali jsme pět hektarů zelí a dva brambor.“

Farmáři proto mohou jen čekat. A také se chystat na přští měsíce. Někteří z nich navštěvují školení, vzdělávají se. Připravují techniku na sezonu a také doprodávají staré zásoby. „Ještě toho máme dost, myslím, že všechno ani neprodáme,“ tvrdí David Smetana.