Vyzývají své vrcholné orgány i vládu, aby konečně začala jejich problémy řešit. V opačném případě podle nich hrozí, že české zemědělství téměř zanikne.

Za jednotný postup

Současná situace v českém zemědělství, jež postupně ztrácí soběstačnost, není jednoduchá a naopak by se brzy mohla stát kritickou. Tvrdí to alespoň lidé, kteří přímo v zemědělství pracují, a rovněž ti, kteří je zastupují v různých nevládních organizacích, jež by měly hájit jejich zájmy.

Jednotný postup ale téměř neexistuje, i proto se českým zemědělcům špatně daří prosazovat jejich požadavky. Na rozdíl od zemědělců z jiných zemí. „Chceme zachránit ohrožený druh, kterým zemědělec je,“ nechal se slyšet na čtvrteční debatě v kavárně Evropa Vítězslav Novák, ředitel Odbytového a hospodářského družstva Pardubice. Družstvo sdružuje na 85 členů z okresů Svitavy, Chrudim, Pardubice a Hradec Králové. Ti na svých regionálních poradách došli k závěru, že současná situace v zemědělství je již neúnosná.

„Většina členů si uvědomuje, že je potřeba něco udělat, protože situace ve všech odvětvích zemědělství je tristní,“ sdělil Novák. Může za to několik důvodů. Od vyjednání nevýhodných vstupních podmínek do Evropské unie přes vysoký kurz koruny až po obchodní řetězce, které si neregulovaně diktují cenu potravin a jejich spotřebu.

Počty českých zemědělců se pohybují kolem 130 tisíc lidí. Zastupuje je řada nevládních organizací, které se ale podle Nováka nejsou schopné dohodnout na společném postupu. „Oslabují tím sílu zemědělců v celé České republice,“ poznamenal Novák s tím, že zde na regionální úrovni se rozhodli tento stav změnit.

„Vznikla tedy tato iniciativa, tento kulatý stůl a chceme ukázat špičkám nevládních organizací, že je možné táhnout za jeden provaz. Nic jiného nám nezbývá,“ dodává ředitel družstva.

Češi v nevýhodě

Pět organizací se včera shodlo na několika krocích, které by měla česká vláda učinit a chce s ní o tom jednat. Navýšit intervenční ceny obilovin, nesnižovat a rozšiřovat státní hmotné rezervy, opět zavést dotační titul na uvedení půdy do klidu a posílit pozici samostatně hospodařících rolníků. Pro srovnání: český zemědělec oproti svým rakouským či německým kolegům dostává na hektar o 44 procent méně podpory. Je tak v dotacemi pokřiveném tržním prostředí značně znevýhodněn. „Myslím, že by se mělo přitlačit na pilu, například po vzoru Řecka. Všechno moc trvá,“ postěžoval si například Václav Blažek ze Zemědělského svazu a nevylučuje razantnější kroky. „Prozatím je ale dán prostor k vyjednávání­.“