Je žen v komunální politice málo nebo hodně? Podle námi oslovených starostek jich je stále méně než mužů, avšak jejich počet roste.

„Já myslím, že v posledních letech je žen, například v pozicích starostek, více. Platí to však spíš o menších obcích, ve městech tomu tak není,“ domnívá se starostka Hořiněvsi Jana Kuthanová. S jejím názorem souhlasí i starostka Skalice Eva Ornstová. „Od posledních voleb je v pozicích starostů určitě víc žen,“ míní.

„Jestli je to dobře nebo ne, to nevím, ale ženy vnášejí do komunální politiky trochu jiný pohled a často dobré nápady,“ myslí si Stanislava Marková, která řídí radnici v Předměřicích nad Labem.

Před dvěma lety „vletěla“ po nástupu do funkce starostky rovnýma nohama do problému. Hned první den ve funkci musela řešit nepříjemnou událost, když se na budované obecní sportovní hale zřítila střecha.

S projevy podceňujícími ženy ve vysokých funkcích se podle svých slov nesetkává.

Podle starostky Hořiněvsi Jany Kuthanové obecně platí, že se ženy, a nejen v komunální politice, s průpovídkami typu „no jo, ženská“ setkávají. „Stále existují muži, kteří ženy podceňují. Tomu se neubráníte,“ říká. Ve vrcholné politice se ženy podle ní tolik neuplatňují, protože nemají tak ostré lokty, ale na místní úrovni zvládají funkce mnohdy lépe než muži.

„Dokážou se například lépe vcítit do problémů starších spoluobčanů,“ domnívá se Kuthanová. Podle skalické starostky Evy Ornstové ženy zdobí také důslednost a snaha zvládnout práci poctivou cestou. Námi oslovené starostky se shodly, že většímu zapojení zástupkyň něžného pohlaví do funkcí v komunální politice brání jejich vytíženost.

„Je to především o čase. Tady neplatí osmihodinová pracovní doba, a žena má navíc spoustu povinností i doma,“ tvrdí představitelka Hořiněvsi. Rovněž první dáma Předměřic je přesvědčená, že ženy mají uplatnění ve funkcích těžší právě kvůli „druhé směně“, jež je doma čeká.

Ženy v komunální politice na Hradecku:

HRADEC KRÁLOVÉ

Období: 1991 – 1994
60 zastupitelů/z to­ho 10 žen

Období: 1994 –1998
37 zastupitelů/z to­ho 5 žen

Období: 1998 – 2002
37 zastupitelů/z to­ho 6 žen

Období: 2002 – 2006
37 zastupitelů/z to­ho 4 ženy

Období: 2006 – 2010
37 zastupitelů/z to­ho 6 žen

Nový Bydžov
25 zastupitelů/z to­ho 5 žen

Chlumec nad Cidlinou
21 zastupitelů/z to­ho 3 ženy

Třebechovice pod Orebem
21 zastupitelů/z to­ho 2 ženy

Smiřice
17 zastupitelů/z to­ho 2 ženy

Nechanice
15 zastupitelů/z to­ho 3 ženy

Stranické a volební zkušenosti žen a mužů v Evropě, resp. Skandinávii (SCA), liberálních zemích (LIB), střední (ME), jižní (SE) a východní (EE) Evropě, než se stali starostkami/starosty (i když ten termín není úplně politologicky čistý). Pokud Vám nepomůže tato tabulka, tak alespoň uvádím pro ilustraci data ze severských zemí. Jsou z různých roků a zaokrouhlená, měla by sloužit opravdu jen jako ilustrace. Finsko hranice pro minimální účast žen 40% zastoupení v zastupitelstvech jich je cca 38 % v obecních výkonných výborech (podobné obecní radě v ČR) ji je 46 % v komisích obsazují téměř polovinu – 48 %

Norsko: ženy tvoří asi 30 % zastupitelů

Švédsko: žena v pozici předsedy výkonného výboru (ve Švédsku bychom to nemohli srovnat s funkcí starosty, tak jak ji známe, ale je to významná lokální funkce) celkově ve 21 % případů

Dánsko: post starosty žena zastává pouze v 6 % případů
Ženy a politika
Rozhovor s politologem Kamilem Švecem na téma: Ženy v komunální politice v České republice
Zvýšit počet žen v komunální politice je podle politologa hradecké univerzity Kamila Švece během na dlouhou trať. „Stále jsme oproti západní Evropě pozadu,“ říká.

V čem tkví hlavní problém, že ženy v komunální i celostátní politice nejsou příliš často zastoupeny?
Pramení to už z historického vývoje. Politické funkce byly považovány výhradně za mužské. Ženám byly určeny jiné role. České ženy navíc mají málo prostoru pro emancipaci. K postupnému vývoji a uvolňování tohoto trendu dochází, avšak je to velmi pozvolný proces. Stále jsme oproti Západu pozadu.

Proč se ženy v západních zemích Evropy do komunální politiky dokážou prosadit a u nás je to zatím stále spíše rarita?
Úplně rarita to není, avšak poměr žen a mužů v české politice je výrazně odlišný od poměrů kupříkladu v severských státech. Finsko či Švédsko kladou velký důraz na to, aby obecní zastupitelstvo bylo vyvážené. Ženy jsou více emancipované a hlavně i společnost po ženách tuto aktivitu vyžaduje.

Kudy podle vás vede cesta pro české političky?
V menších obcích je politika mnohem více založena na osobních vztazích, charisma politika nebo na tom, jak dobře jej lidé znají. Proto mají ženy v menších obcích jednodušší pozici a větší šanci se prosadit. Jednoduše řečeno: čím větší město, tím větší vliv politické strany. Kandidátky politických stran jsou stále více obsazované muži.

Jak vidíte trend vývoje postavení žen v komunální politice?
Obrat k lepšímu již nastartovaly menší obce a částečně i kraje, kde jsou ženy zastoupeny v politice více než na státní úrovni. Přesto máme co dohánět. V severských zemích je v politice poměr mužů a žen 50 na 50.

Martin Černý, Špryňarová Silvie